Píseň svobody a otroctví
Pamatujte na Oody?
Zpívali, a byla to elegie.
O vlkovi, který ztratil drápy i zuby a nakonec i to, kvůli čemu si je nechal narůst - a přesto běžel dál. O nevěstě, která chtěla vidět všechno a navždy bude nosit na očích pásku nevědomosti. Zpívali o dítěti času, osamělém starci, který se blížil ke konci své věčnosti.
Zpívali, a byla to píseň radostná.
O nekonečnu, o tisíci planetách, milionu měsíců a hvězd. Zpívali o cinknutí sundaných okovů, o prvním nejistém svobodném nadechnutí.
Zpívali, a byl to pláč a smích a bolest. Zpívali o temnotě, o přítomnosti a o konci.
Zpívali... A potom nastalo ticho.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Nádherně působivé!
Nádherně působivé!
A ano, pamatuji se na ně!
na Oody se dá dost těžko
na Oody se dá dost těžko zapomenout právě kvůli tomu, jak zpívali. Přesně jak píšeš
Oodové. Ach. Nemám slov. Je
Oodové. Ach. Nemám slov. Je to působivé.
Hodně dobré!
Zlověstné ticho, ticho před bouří? Závěr parádní.
To je ale absolutně nádherné.
To je ale absolutně nádherné. Pamatujeme.
Och...
Och...
tak tohle jde šupem do oblíbených :).
Ach ano. Nádherně napsáno!
Ach ano. Nádherně napsáno!
Jsem si říkala, jestli se v
Jsem si říkala, jestli se v téhle záplavě DW dočkáme Oodů.
Moc krásné!
Je mi jich tak líto...
Je mi jich tak líto...
Mám husí kůži na celém těle..
Mám husí kůži na celém těle... Nádherné :-)
Jasně, že si je pamatuju. :)
Jasně, že si je pamatuju. :) Nádherné.
Děkuji všem za přečtení. :)
Děkuji všem za přečtení. :)
Tohle drabble byla čistá pocitovka, tak nějak mi oznámilo, že chce vzniknout a já mu to tedy dovolila. A jsem za to docela ráda, takhle už píšu málokdy a chybí mi to.
Díky. :-)
To je prostě hrozně krásné!
Já Oody neznám, musím doplnit
Já Oody neznám, musím doplnit vzdělání o patřičné díly Doctora, ale drabble je nádherné, málem se mi z něj chtělo plakat.