Šťastné konce

Obrázek uživatele Jeřabina
Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na Pro nové trosečníky nové ostrovy.

Asi 15+ nebo tak něco.

Pusťte si k tomu tohle: https://www.youtube.com/watch?v=Du5GIYJnSmU (a jestli neznáte a líbí se vám Skácel, pusťte si pak všechny ostatní v tomhle albu. A dívejte se na klipy.)

Drabble: 

Alžběta tiše vstala. Venku zářila květnová Praha.
Týden trávila doktořinou – doktor Weber, skoro osmdesátiletý, jí praxi předal. Soboty vedla dívčí zdravotnický kurz. Ale neděle patřily jí a Vladimirovi.
Zůstali dva. Doktor Weber konstatoval: „Ten šok, potom toxiny... neodvratitelná infertilita.“ Pak se opili koňakem.
Občas pořád přicházely noční děsy – ale Vladimir ji tišil a líbal, dokud neodumřely.
Přišla s kafem. „Vstávej, důstojníku,“ zalaškovala.
„Nestraš, je neděle,“ zamumlal.
Vymrzlým chodidlem mu pohladila rameno.
„Proboha ženská, máš nohy jak rampouchy!“ zařval a stáhl ji do postele. Vypískla.
Políbil jí čelo. „Před desátou nevylezu. Ale spát nemusíme.“ A políbil ji pořádně.
A žili. Šťastně.

Závěrečná poznámka: 

Je květen 1935. Alžbětě je šestačtyřicet (v době hlavního příběhu jí bylo devětadvacet - starší, než by člověk možná čekal).
(a tohle není poslední - ale můžete se rozhodnout brát tohle jako konec)

Skácel a spokojenost

Hledal jsem hezké slovo pro tebe
a měl jsem na jazyku temnou višni.
I chřástal se mi líbil,
také tráva.

Dokonce autogén.

A náhodou jsem našel nejhezčí,
dívej se, venku poprchává.

Není to zlatý červencový liják,
co je jak mečem podepřená brána.
Můžeme vejít. Hlava nesejde.
Venku jen trochu, drobně poprchává.

Komentáře

Obrázek uživatele Rya

Nádherné zakončení! :)

Obrázek uživatele Tenny

To je tak hrozně krásný. :) Mám úplně slzičky v očích. Jako přeslazenej happy end to neni, ale aspoň se maj dobře a vůbec. :)
Jo a až takhle? Já myslela, že bude mladší, typovala jsem jí tak na dvacet během té sibiře.

Obrázek uživatele Jeřabina

Nene. Josefa si brala třeba v roce 1911, to jí bylo něco těsně přes dvacet (vdala se relativně pozdě na tehdejší věk). V roce 1913 ji v zásadě postupně začal ignorovat. 1914 odjel do války... no a 1918 bylo Alžbětě devětadvacet, no. Za ty čtyři roky prostě hodně dospěla. (Ale jo, ty myšlenkový pochody, co má, by člověk v současnosti čekal od dvacítky)

A přeslazené happy endy v sibiřských příběžích nejsou, no. ;) Tohle je tak nejblíž. Mají se rádi, mají se dobře, mají sebe navzájem. Ale to je vlastně dost. :)

Obrázek uživatele Aries

dobře že netušili, že zbývají tři roky...
Mivko, děkuju za nádherný příběh, moc ráda jsem to četla

Obrázek uživatele Ness

Poctivě jsem četla a děkuju - dmd tenhle rok moc nestíhám tak ani tak, ale z toho přečtenýho zatím 100% nejlepší příběh letoška a z dosud nečtených by to muselo být sakra dobrý, aby tohle překonalo! :-)

Obrázek uživatele Jeřabina

Jéééé :) <3
Děkuju, od tebe to těší ještě dvakrát! :)

Obrázek uživatele strigga

Skácela miluju a tuhle písničku taky.. a teda v kombinaci s tímhle příběhem je to absolutní. Strašně jsem si je zamilovala.. děkuju, že jsem to mohla prožít. :)

-A A +A