Nechtěné útěky
S Helgou se znaly od dětství. Chodily spolu do lesa na maliny a dolů k potoku pouštět po proudu věnečky. Pak utíkaly po břehu, sledovaly, kam doplavou, a přály si, aby se nikdy nerozdělily.
Odešla první. Listí na stromech ještě nežloutlo, ale její rodina spolu s dalšími prchala z kopců se strachem a obavami, jestli se ta zlá zima vůbec někdy přežene.
Vrátili se, když kvetly stromy v sadě i květiny na louce, k potoku ale stejně musela jít sama. A chodila tam sama i dalších sedm jar, než je vyhnali podruhé.
Ještě toho roku utekla za Helgou do Bavorska.
Napsáno pod silným vlivem knihy Cejch od Zdeňka Šmída, ale mohlo se klidně odehrát kdekoliv, například tady: http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=863
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je tak nádherně drásavě
To je tak nádherně drásavě smutný.
To je nádherné. Nádherně
To je nádherné. Nádherně smutné.
nádherně napsáno
nádherně napsáno
Moc pěkně napsané… :D
Moc pěkně napsané… :D
jak bylo řečeno, smutné a
jak bylo řečeno, smutné a krásně napsané
Úžasný příběh. Vlastně přese
Úžasný příběh. Vlastně přese všechen smutek doufám, že Helgu najde a že se jim oběma dobře povede.
Moc působivě napsáno.
Moc působivě napsáno.
Jo, jo. Nedávno jsme měli ve
Jo, jo. Nedávno jsme měli ve škole projekt na oblast Sudet. Je to smutné, jak nakonec se i Češi mstili na nevinných...