Kočka na Superze
Vybrat letošní nej drabble byl docela boj, profesor von Drak i Magdalena Vytačková by si umístění zasloužili oba. (Omlouvám se za autorskou nekritičnost;-)
Nakonec jsem zvolila toto drabble. Protože ono se stalo. Ta lavička opravdu existuje. I ta kočka tam byla. I ty mé úvahy. Proto je pro mne tohle drabble velmi důležité.
Bylo pondělí odpoledne a my se nacházeli na kopci Superga nad Turínem. Seděli jsme na lavičce za bazilikou v příjemném stinném hájku. Já mluvila, můj společník naslouchal, sbíral slova, kterými by mi mohl poradit.
Ta černá kočka předcházela plácek před námi. Příliš pozornosti jsme jí nevěnovali. Vím jen, že měla roztomilou velkou hlavu, asi ještě nebyla moc stará. Hlavou mi problesklo dnešní téma. Napadlo mě, že don Bosco, když byl malý, asi kočku neměl. Jeho maminka rozhodně neměla automatku. Takže u Bosců se kočky nejspíš nepraly.
Ani já jsem ještě kočku nevyprala. Vůni vyprané kočky tedy neznám. Naštěstí, říkám si.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
ano, rozumím ti. Jsou
ano, rozumím ti. Jsou momentky, co se usadí v hlavě jako fotka nebo kousek filmu a prostě tam zůstanou.
Díky.;-)
Díky.;-)
To je krásně popsáno. Jestli
Možná ano. Děkuji za komentář
Možná ano. Děkuji za komentář.
Tyhle momentky, co se vryjí
Tyhle momentky, co se vryjí do paměti, mám hrozně ráda :)
Já taky. Díky.
Já taky. Díky.