Zůstat zticha
Přihazuju svůj BJB kousek k všeobecné úrodě šikanovacích drablí
„Támhle je! Za ním!“
A sakra. Vezmu nohy na ramena, ačkoli vím, že jsem bez šance. Rozumím si s čísly, ne s během, takže mně brzy dostanou.
„Já tě zabiju!“ oznámí mi o hlavu vyšší druhák.
„To… je… nepravděpodobné,“ vyrážím ze sebe mezi trhanými nádechy. Proč nikdy nedokážu zůstat zticha?
Starší kluk hrábne do batohu, ale nevytasí vystřelovací nůž, nýbrž sešit na domácí úkoly.
„Dostal sem trojku!“
„Ale – „
„Měls mi to napsat na jedničku!“
Měl jsem zkusit znovu utéct. Místo toho vyhrknu:
„Tobě by správný výpočet kvadratické rovnice nikdo neuvěřil!“
Stejná otázka jako před chvílí: proč nikdy nedokážu zůstat zticha?
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Vidíš, bezva.:)
Vidíš, bezva.:)
Spíš hodně blbý BJB. Ještě že
Spíš hodně blbý BJB. Ještě že už je skoro květen.
Únava, no.
Únava, no.
Ale sakra, tohle je hodně
Ale sakra, tohle je hodně krutý!
Fakt dobře, že jsem nikdy nechtěla jít učit. (A taky nejsem na matematiku.)
To je spíš ze života, ne? ;)
To je spíš ze života, ne? ;)