Noldolantë
Protože to má atmosféru, kterou jsem mnohokrát zažíval se svými blízkými.
Byla jasná červencová noc. Měsíc zaléval svým stříbřitým světlem zvrásněnou krajinu. Seděli jsme s Maglorem u ohně zahloubáni do svých myšlenek. Do ticha jen temně hučel les a vítr pročesávající schnoucí trávu.
Po chvíli začal tiše zpívat. Byla to krásná a také velmi teskná melodie. Slovům jsem nerozuměl.
Když dozpíval, zeptal jsem se: „Proč vždy zpíváš v jiném jazyce?“
„Je to můj rodný jazyk. Mám jej rád," vysvětlit mi a uhnul pohledem.
„Ale vždy to zní smutně,“ namítl jsem.
„Nese v sobě spoustu vzpomínek na krásná místa, která jsem musel opustit. A na rodinu." V očích se mu zaleskly slzy.
Drabble bylo napsáno na téma Duch jazyka.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
to je krásný!
to je krásný!
Pěkné!
Atmosférické... Když odmyslím fandom, zpívá a mluví vítr (alespoň podle návaznosti druhého a třetího odstavce) a pak je to ještě poetičtější! :-)
Přenádherné...
Přenádherné...
Tohle je tak hrozně hezký.
Tohle je tak hrozně hezký. Trochu se v tom vidím.
Děkuji vám všem. Moc mě to
Děkuji vám všem. Moc mě to potěšilo.