Jak hledali Psa

Obrázek uživatele Aziz
Rok: 
2015
Obdarovaný: 
Urrsari

Adam je vyvolal zrovna v době oběda, takže zmizeli za denního světla z Ritzu plného lidí. Crowley mu už plánoval trochu drsněji sdělit, že si je nemůže povolávat, jak se mu zachce, ale viditelně se zarazil, když si všiml, že Antikrist pláče.
Velké slzy se mu koulely po tvářích, takže ani jeden z nich nevěděl, jak na něj - žádnou zkušenost s lidskými brečícími dětmi neměli. Naštěstí jim to ale Adam všechno objasnil sám.

Byl se Psem na procházce za vesnicí, když ten sebou prostě škubl, až Adamovi vytrhl vodítko, a než ten ho stačil zase chytit, Pes utíkal nadpsí rychlostí pryč.
"My ti ho najdeme," slíbil trochu nejistě Azirafal a Crowley se na něj úkosem podíval. Anděl si ho vzal stranou.

"Co ti vadí?" zeptal se.
"Dobrý skutky nedělám."
Azirafal se zamyslel, a pak vítězoslavně tleskl: "Tak na to nemysli jako na dobrý skutek, ale službu Antikristovi! To by mohlo jít, ne?"
Crowley pokrčil rameny. "Nejspíš."

Zjistit, po jaké trase se pekelný pes dal, nebylo vůbec obtížné. Pole a kopce kolem Dolního Tadfieldu byla pokryta sněhem, s největší pravděpodobností díky Adamovi, a Pes za sebou zanechal čvachtavou cestu roztátého sněhu.
Anděl a démon stopu sledovali alespoň hodinu, než zjistili, že všechny ty kličky a odbočky vedou zpátky k Tadfieldu, a odtud pokračují na jih. Po tom zjištění k nim Crowley zázrakem přemístil bentley, protože se odmítal vláčet čertví jak dlouho sněhem v botách z hadí kůže.

"Kam si myslíš, že utekl?" nadhodil Azirafal, když už jeli po silnici a oknem sledovali roztátou cestičku na louce.
"Netuším. Je to výlupek pekla tak moc, jak je to pes - je nevyzpytatelný," odvětil Crowley.

Od Tadfieldu byla Psova trasa víceméně rovná, bez zatáček a podobných psí kusů. Bohužel, její konec byl v nedohlednu. Po nějaké té době přijeli k jižnímu pobřeží Anglie. Žádná stopa ale nevedla zpátky, prostě tam, končila v písku a ničila ji voda.
Takže Pes pokračoval do Evropy. No to bylo báječné, jak poznamenal Crowley. Pokud ale chtěli Psa najít a přivést zpátky Adamovi, museli za ním i tam.

"Třeba migruje za teplem," navrhl Crowley, když přejížděli kanál na trajektu, "já ho docela chápu, mně ten pekelnej žár taky občas chybí."
"Třeba," přikývl Azirafal, "nebo ho mohl někdo vyvolat. Čistě omylem, nebo úmyslně."
"Azirafale," řekl Crowley a pobaveně na anděla zvedl obočí, "chtěl bych vidět blázna, který by dobrovolně vyvolal pekelného psa. Jsou sice silní, to jo, ale nenechaj se ovládat jen tak od někoho - na to musí být opravdu pořádné charisma. No, a pokud ho nemáš, tak máš na dobu neurčitou na krku obří zlomyslné štěně, které musíš opravdu pořádně krmit a dávat pozor, aby nesežralo tvoje sousedy."

Pořádný sníh byl i ve Francii, takže se stopa dala sledovat krásně (navíc na ni narazili bez velkého hledání).
Tam ale dlouho nezůstali, protože je Pes vedl do Belgie. Tam udělali první velkou zastávku - prostě se museli postavit před sídlo Evropské Unie a chvíli se domýšlet, jestli to byl jejich, anebo zase jejich nápad.
Pronásledovali psisko ve dne v noci, za sněhu i sluníčka, ale přes to se nezdálo, že by se mu nějak přiblížili, nebo že by zjistili, proč uteklo. Rovná čára přes pole vedle silnice nenabízela zrovna moc indicií k vyřešení záhady kam a proč běží, a zkoumat ji zblízka nechtěli, aby nenechali Psovi ještě větší náskok.
Z Belgie se dostali přes Lucembursko do Německa. Tam už je opravdu začínala užírat nuda a oběma sbírka nejlepších hitů Queen lezla i ušima. Jejich teorie o Psu se stávaly šílenějšími a zoufalejšími s každou vyslovenou, až se ocitli v Čechách.

"Byl jsi tu někdy?"
"Já?" zeptal se Crowley, jako by v bentley kromě nich dvou seděl ještě někdo. "Netuším. Možná? Počkat - tak trochu. Úplně jsem tu nebyl, ale na začátku patnáctýho století jsem vnukl jednomu zrzounovi, ať upálí nějakýho drzýho reformátora."
"O tom jsem asi moc neslyšel. "
"Není o co stát. Husitská revoluce stála za houby a rouhali se. Ktož jsú boží bojovníci, no jasně."

Stopa je vedla zasněženou krajinou až do hlavního města, Prahy.
"Tohle je divné - ještě nikdy neběžel takhle úplně jasně do města, spíš kolem nebo náhodně přes," poznamenal Azirafal a zavrtěl hlavou, když pak se rozzářil: "Možná už jsme u cíle!"
"Neříkej hop, dokud nevidíš Psa," poradil mu Crowley.

Už byla noc, tma jako v pytli, a oni sledovali cestu až na Vyšehrad.
Zrovna zabočili do ulice V Pevnosti, když na nějakých vzdálených a starých hodinách odbila půlnoc. Byl to krásný dramatický efekt, protože zrovna v tom okamžiku Crowley spatřil Psa a tak nějak neúmyslně nadšeně zavýskl.
"No sláva!" zaradoval se Azirafal, ale úsměv mu ztuhl na rtech. "Ty, Crowley," začal opatrně, "vidíš to, co já?"
I Crowley už si toho všiml. Sundal si sluneční brýle a zamrkal, a když to nepomohlo, promnul si oči.

Psi byli před malou rotundou svatého Martina rovnou dva - jeden veliký, mohutný a strašidelný, kterému rudě žhnuly oči, a druhý menší, s jedním uchem obráceným nahoru, vypadající jako-- prostě jako normální Pes.
A proti veškerým Crowleyho očekáváním se ti dva pekelníci radostně očuchávali, vrtěli ocasy (ten menší o poznání zkušeněji, tomu velkému to šlo trochu ztuha) a poskakovali kolem sebe a hráli si.
Démon by upřímně čekal, že se na sebe vrhnou a budou se chtít zamordovat (což samozřejmě nešlo). Tak se k sobě chovala většina psů, a zbytek byl k ostatním naprosto netečný. Byli stvořeni za účelem kompletní a nespoutané zuřivosti a ničení, ale očividně Psova naprosto psí povaha dokázala zázraky se vším, s čím přišla do styku.

"On chtěl kamaráda," zašeptal Azirafal.
"Je pravda, že se mezi ostatními psy musí cítit, že trochu vybočuje. Žádnej z nich nesmrdí po síře."
"Nechápu, proč mu nestačí Adam," zavrtěl anděl hlavou.
"Nediv se mu. Ty se mnou taky trávíš celou věčnost, ale sem tam máš schůzky se svejma, stejně jako já se svejma. Nevydrželi bysme to bez toho. Čas od času potřebuješ někoho, kdo má totožnou podstatu, jako ty."
Azirafal přikývl. Tohle bylo na Crowleyho nevídaně hlubokomyslné.
"Kdy ho vezmeme zpátky?" zeptal se po chvilce ticha.
Crowley se podíval na hodinky. "Ten pes zmizí s úderem první hodiny ranní, takže Psa vezmem za chvilku."

Druhé pekelné psisko opravdu zmizelo a Pes se ochotně vydal přímo k bentley. Vypadal nezvykle šťastně a jazyk měl skoro až na zemi. Crowley ho umístil na zadní sedadlo, kde se Pes chvilku procházel a vykukoval z oken, ale tou dobou, kdy opouštěli Prahu, už byl na sedačce schoulený a tvrdě spal.
"To se nám povedlo," poznamenal Azirafal spokojeně a Crowley musel souhlasit.

Adam byl nevýslovně šťastný, když se ukázali ráno před domem Youngových i se Psem. Nejdříve se vrhnul kolem krku zaběhnutému pekelníkovi, ale pak objal i Crowleyho a Azirafala (Crowley byl z toho projevu náklonnosti nesvůj ještě týden).
Všechno dobře dopadlo.

Tedy až na to, že Crowley musel umýt zadní sedačku bentley. Když se pes žene celou dobu polem a loukou a roztátým sněhem, nějak se to na jeho čistotě podepíše. Azirafal se ale ochotně nabídl, že Crowleymu pomůže.

Klíčová slova: 

Komentáře

Obrázek uživatele Zuzka

jé, to je skvěle pověsťové a Psí. A prostě.... tihle dva, yay!

Obrázek uživatele Aziz

Azirafala, Crowleyho, a Psů není nikdy dost! :D jsem ráda, že líbilo :)

Obrázek uživatele Julie

To je jasný, i pekelní výlupci chtějí společnost. Moc hezké.
Obrázek uživatele Aziz

Pekelní hafani jsou v jádru měkčí, než je knížka líčí, je ale zapotřebí, aby je k tomu nějaký Pes dobře postrčil :) Děkuji :)

Obrázek uživatele Urrsari

Kto v Prahe má pekelného psa?! Zoznámiš ma?
Nebojím sa, že by si mi na rok zase ježila ty, práve naopak by som sa potešila ;-) Ďakujem ti veľmi pekne za super poviedku :-) a že si zahrnula hľadanie psa (Psa) aj fandom, z ktorého je pes (Pes) mojou obľúbenou postavou.
Ďakujem, je to superb- ako Crowley a Azirafal!

Obrázek uživatele Aziz

Prý se u rotundy zjevuje, majitel je mi neznámý. Třeba ho tam má uvázaného nějaký démon? :D
Jsem ráda, že se povídka líbila, a ještě víc, že jsem se takhle pěkně trefila :)

Obrázek uživatele Rebelka

Je to moc pekne. Ti dva nikdy nezklamou a navic se mi hrozne libi vsechny ty detaily, ktere tam mas roztrousene. Evropska unie a spinave sedacky jsou moji favorite ☺

Obrázek uživatele neviathiel

Och, to je krásné, a plné moudra!

"Nediv se mu. Ty se mnou taky trávíš celou věčnost, ale sem tam máš schůzky se svejma, stejně jako já se svejma. Nevydrželi bysme to bez toho. Čas od času potřebuješ někoho, kdo má totožnou podstatu, jako ty."

Do kamene tesat!

Obrázek uživatele Aveva

A budou ho sem teď ti dva pravidelně vodit na návštěvu?
Že bysme našli nějaké nenápadné místo, odkud bychom je při tom venčení Psa mohli sledovat ;o)

-A A +A