Tichá voda
Vozík se trmácel krajinou.
Cesta nestála ani za odplivnutí.
"Mistře čaroději?"
"Ano chlapče?"
"V těch lahvích byla jalovcová pálenka?"
"Nene, je to macerovaná sabina...." ucedil zamyšleně čaroděj.
"Cože..? Sabina?"
Čaroděj se rozesmál. "Juniperus sabina nebo jinak chvojka klášterská."
"Jalovec chvojka? Ale ten je..."
"Jedovatý, ano." přikývl vážně čaroděj. "Ale neboj, slečna Martensová ho neprodává v hospodě. Má ještě jeden podnik."
"Taky se mu říká palma starých panen. Takže je andělíčkářka?"
Čaroděj se k němu nevěřícně otočil.
"Jak tohle sakra..."
"Dívám se a naslouchám," odpověděl tiše chlapec.
Čaroděj se zachvěl.
Představa tichého a přemýšlivého nekromanta, ponořeného do práce, ho řádně vyděsila.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Páni! Dobře!
Páni! Dobře!
Jé, díky!
Jé, díky!
Hu, neotřelé a zneklidňující
A to bylo řečí, že to nepůjde
Díky.
Taky to nešlo...
Teda ze začátku :)
Moc pěkné. A nakonec se to
Moc pěkné. A nakonec se to podařilo! Mám radost! :-)
Díky.
Já ani nevím, proč to předtím nešlo...
Takovej okamžitej odpor k tématu snad ani nepamatuju...
Nejhorší bylo, že jsem měl v hlavě dvě strašný BJB - ale vážně příšerný a prostě jsem je sem nechtěl dát.
Jo tak tohle je povedené.
Jo tak tohle je povedené.
Díky moc...
Díky moc...
Jak se to odseklo, tak to šlo úplně samo... Hned tři kousky :D
Líbilo. Moc.
Líbilo. Moc.