Venkovská spravedlnost

Drobný úsměv, malá úklona.

"Zadejte se, dívky!" zahlásil postarší pán a jal se stydlivější krasavice vilně štípat do tváří.

Maminky seděly na kraji sálu, prošly si tím mnohokrát.

Jedna z dívek začala vzlykat, ostatní nad tím mírně hýbají obočím.

"Proč pláčete, minule se vám to tak líbilo?" ptá se štípátor.

"Když já jsem tu hlavně kvůli tombole," kvílí malá. "Ta nezmizí," zasmál se hurónsky.

"Já vím," opáčí skoro dítě.

Tma v sále, křik, ryk.
Nahozené světlo.

Místo prasečího rypáku leží na stole dva.

Dívka stojí u svého chlapce. "Hoří ti tváře, panenko," zašeptá hoch.

"Poctivost se znovu vrátila," opáčí ona.