Sbohem a šáteček
Nesnáším přehnanou sentimentalitu a nesnáším tenhle díl, nesnáším to loučení, jak herců, tak postav v seriálu. A proto je tohle drabble o sentimentalitě a loučení. :)
Díky za další ročník DMD, snad se sejdeme ještě v květnu při dočítání drabblů :)
Bylo po všem. Válka skončila, nová hranice se posunula o několik desítek kilometrů, byl mír.
Všichni se balili, rozkládali stany. Slibovali si, že se budou vídat.
Hawkeye to pozoroval a neubránil se smutku. Vždyť po tomhle přece toužil. Jet domů, za tátou, do Maine, pryč z téhle hnusné války.
Ale stejně to cítil.
Prožil tu pár let, pár let se stejnými tvářemi, které se pro něj nakonec staly něčím jako jsou vzdálení příbuzní, které máte rádi, ale po pár hodinách jich máte plné zuby.
Nasedl do vrtulníku a s pocitem, jako by právě zazněla poslední klapka filmu, navždy opustil Koreu.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Ano, ty odjezdy jsou vždycky
Ano, ty odjezdy jsou vždycky takové nostalgické. Zvlášť tento musel být pro všechny hrozně dojímavý. Chtěli domů, ale na druhou stranu byli skoro doma už tady.
Díky, moc pěkně napsané.
Přesně :) Děkuju!
Přesně :) Děkuju!
Krásné drabble na rozloučenou
Krásné drabble na rozloučenou. Moc se mi líbí to přirovnání stejných tváří ke vzdálených příbuzným.
Děkuji!
Děkuji!
To docela popisuje moje
To docela popisuje moje momentální pocity...moc hezký :)
On je ten konec dubna vždycky
On je ten konec dubna vždycky takový nostalgický :)
Jako bych to viděla jejich
Jako bych to viděla jejich očima. Jak pravdivé.
Pěkné, líbí :)
To mě těší, děkuji! :)
To mě těší, děkuji! :)
Pěkné
a pravdivé.
Díky!
Díky!
Dobře vystiženo!
Klobouček, to se na závěr opravdu povedlo! Nesentimentálně o silných emocích, paráda!
Owwwwwwww... ten odjezd je
Owwwwwwww... ten odjezd je fakt hroznej, poslední díl bolí.
Napsala jsi to strašně krásně a přesvědčivě. Mňuf.