Lehký život vyvolených
Tak dnes ještě lacině. (Ale laciné není vždy špatné, nebo ano?)
Někdy nevím, jestli tě chci vídat.
Líbí se ti mé historky ze života, obdivuješ, co všechno zvládám, jak si nakonec poradím.
A vyprávíš, samozřejmě.
O tom, jak je příliš horko nebo příliš zima, jak ošklivá je rozkopaná ulice, jak tě uzavírkou připravili o cenný čas. Tenhle ti hodil klacky pod nohy, na tamtoho se nedá spolehnout, s tímhle je škoda mluvit. Tohle už nemá smysl zkoušet, a stejně to nikdy nemohlo dopadnout dobře, a nekvalitní hodinu ti nikdo nenahradí.
Občas přiznáš, že mi závidíš můj krásný život, ale já mám zatím pocit, že někdo z nás musí žít v iluzi.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Hm, tak takých ľudí tiež
Hm, tak takých ľudí tiež zopár poznám.
Ano!
Vlastně je to strašně moc na nás, jakmile ve všem a za vším vidím jen útoky na sebe, určitě nebudu šťastný, naopak když jedinými chybami, kterými se trápím, jsou ty moje, tak nějak často vyzařuji pozitivní energii... Chytré drabble.
Kdysi dávno jsem s jedním
Kdysi dávno jsem s jedním takovým chodila. ;-)