Zapovězené končiny

Úvodní poznámka: 

Trochu si dneska zahrávám s naplněním tématu. Ale uvedené místo bylo rozhodně poslední, které muselo zůstat bílé.

Fandom: 
Drabble: 

Mapy Númenorejců zachycovaly především moře a pobřeží.
Země, odkud pocházeli předkové ostrovanů, zmizely téměř všechny pod vodou. Cestovatelé začali časem poznávat i vnitrozemí Středozemě, ale nikdy je nelákaly cesty daleko na východ.
Protože oči Númenorejců hleděly především k západu.
Tam ale byla cesta uzavřena.
Mapy ještě zběžně zachycovaly nejbližší ostrov, odkud alespoň připlouvaly lodě.
Co leží dál, naznačoval už jen neurčitý nápis: Země neumírajících.
Místa, kam oni nikdy nevstoupí.
Dokonce ani potomci králů ne.
Nápis budil zprvu úctu a nesmělé fantazie.
Později rostoucí touhu a závist.
Nakonec šílenou žádostivost vedoucí ke zkáze.
A tak jejich nádherný ostrov zmizel z map.

Komentáře

Obrázek uživatele Tora

Ach jo, bohužel, přesně tak to bývá, závist a zlost, že já ne...

A čím víc jim bylo dáno, tím spíš chtěli všechno... Asi to ani jinak nemohlo být.

Obrázek uživatele ioannina

Ale jedna přímá cesta tam ještě vede (a to mě fždycky fascinovalo: je koule, ale z ní vede jedna cesta, jako když ta koule ještě byla placka...).

To je pravda. Oni si o ní ale jen můžou vyprávět.

Obrázek uživatele Regi

Zlost, závist, nepřejícnost... Ach jo.

A začalo to nevinně...

Obrázek uživatele Profesor

Ach ano, smutné.

Bohužel.

Obrázek uživatele galahad

Keď som bol mladší, tiež bol ten ostrov predmetom mojich predstáv. Čo tam tak mohli celú tú večnosť sami robiť?

Škoda že sa to tak zvrhlo.

Dík za komentík.

Obrázek uživatele Terda

Tohle je povedené.

Děkuju.

Obrázek uživatele Martian

Tolik nostalgie na mne dýchlo z těch několika desítek slov. Moc povedené.

Děkuju moc, jsem ráda, že to tak působí.

Krásné a smutné

Díky, Peggy.

-A A +A