Pokoušení pokušení
Neměl jsem příliš trpělivosti, pokud došlo na objekt mé touhy, obraz, který mě uváděl v pokušení, byť se tomu rozum snažil zabránit. Zaměstnal jsem ji s alibistickou výmluvou, že je schopná, ale věděl jsem, tam někde uvnitř svého černého svědomí, že bych to udělal, i kdyby byla hloupá.
Ale nebyla. A teď se ke mně blížila, pomalu, houpavou chůzí jako malý roztomilý tučňák. Měla dobrou náladu, i když odpoledne jsem musel rozhánět malý mrak vzájemného nedorozumění.
Jak se blížila, pomalu mi docházelo, že svou trpělivost už dávno nepotřebuju. Chtěl jsem, aby zůstala.
A neměl jsem tím na mysli svou kancelář.
Tak dlouho chcete vymyslet nějakou blbost, až vymyslíte blbost úplně jiného druhu, než jste původně zamýšleli.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
:DD ale náhodou, je to milá
:DD ale náhodou, je to milá blbost :)
Díky :)
Díky :)
A mně to jako blbost
vůbec nepřijde a možná mi něco uniká, ale četl jsem jedním dechem a říkal si, Saphira je snad dáma, tak jak umí tak empaticky popisovat pocity muže... To chladné, racionální líčení toho, co se zdánlivě ve víru emocí děje, vědomí, že ledacos je jenom alibismus. Jde o jedno. Hrát si s ohněm. Tušit, že prohraju. Líbí.
Děkuji za krásný komentář,
Děkuji za krásný komentář, vždycky mě to tak pohladí :-)
Píšu si momentálně jednu takovou věc do šuplíku a občas si k tomu tady utrousím nějaké drabble, tak to může být takové vytržené z kontextu.
Milá blbost.:-)
Milá blbost.:-)
Tohle
je moc milé :-)