Vážnost trapné slovní hříčky
flashback sem, flashback tam...
Stály uprostřed pole a tiše hypnotizovaly kopec plný ovčích obláčků.
„Zakopávají ovečky?“ ozve se lidské mládě ze záplavy klasů.
„Ano, někdy i padají z kopce,“ řekne Nora.
„Co támhle ten beran?“
Zvykla si na její podivné dotazy. Nezaváhala s odpovědí. „V telekinezi nevěřím, ale tenhle –“ ukáže na samce na úbočí, „– je dle astrologie skopec.“
„Skopci padají z kopce velice snadno,“ doplní, jako by jí četla myšlenky. Nesmějí se, respektují vážnost lehounce trapné slovní hříčky. Vzduch mezi nimi je lehký.
S úmyslem sapfické povahy se o krok přiblíží.
„Ne,“ odtuší hraběnka nečekaně ostře, jako by jisté myšlenky skutečně četla. „Děti. Domů.“
Mám pocit, že letos poprvé bjb. Omlouvám se.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
úmysl sapfické povahy mě
úmysl sapfické povahy mě dostal a celé je to takové milé a obláčkově hravé
tvůj komentík je milý a
tvůj komentík je milý a obláčkově hravý
"úmysl sapfické povahy" je
"úmysl sapfické povahy" je geniální slovní spojení.
No, tak třeba ještě doma, Noro... :D
Mě to jako bjb nepřijde, je to moc pěkné. :)