Pedro
Nesoutěžní.
Protože prostě nejsem soutěživá ;))
Svoboda byla opojná.
Chutnala jako tráva u cesty, jako voda z louže, jako kus utopence zpod stolu na zahrádce hospody.
Voněla jako večerní mlha z řeky, jako rozpálený asfalt, jako potkan, který zmizel v nedovřené popelnici. Voněla jako tajná značka na rohu.
Svoboda volala. Volala jako stovky cvrčků na louce mezi přivaděči na dálnici, jako děti za plotem hřiště, jako rozzlobený uzenář.
Volala jako jeho vlastní lidé.
"Pedro! K noze! Pedroooooo!"
V noci, když usínal pod hvězdami, mu chyběli. Hlavně ti malí. Kudy se k nim vrátit? Už je necítil ani neslyšel.
Naštěstí měl ještě svůj obrázek, napsaný v uchu.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Jéééé, ty máš dneska nějakou
Jéééé, ty máš dneska nějakou sentimentální náladu.
Líbí se mi, jak je vidět, že je to pes, ještě než je napsaný, že je to pes a líbí se mi slovo potkan.
Samozřejmě všichni víme, že se najde!
já nemám ráda psy. Ale i tak
já nemám ráda psy. Ale i tak se mi to líbí
Mně se děsně líbí obrat
Mně se děsně líbí obrat "obrázek napsaný v uchu". A vůbec, celé je to takové něžně krásné.
Ačkoliv normálně
Ačkoliv normálně "mazlíčkovské" příběhy moc nemiluju, tohle se mi líbí, je to moc krásně napsané.
To je správně psí! Za to
To je správně psí! Za to kachničkový aportíček!