1. kapitola - Před setkáním

Obrázek uživatele Julie
Úvodní poznámka: 

Původně jsem se ani nechtěla zúčastnit, ale nějak mi to nedalo. Díky tomu je to spíchnuté horkou jehlou a já vůbec netuším, jak to bude pokračovat.

Kapitola: 

„Je vzhůru,“ poznamenala nevzrušeně laborantka.
Docent Stern zvedl oči od počítače a přešel ke sklu, které je oddělovalo od místnosti s pokusným subjektem.
Muž seděl na posteli rovně jako svíčka a oči mu těkaly ze strany na stranu.
„Dobré ráno,“ stiskl docent tlačítko interkomu. „Potvrďte prosím, že mě vnímáte.“
Oči ještě jednou zamžikaly, ale pak zaostřily přímo na docenta. Muž přikývl.
„Jsem v Centru biochemické psychoanalýzy, jmenuji se David Klein, je… středa?“ zadrmolil muž naučenou formulku. „Souhlasím s poskytnutím dat pro účely dalšího zpracování v oblasti vědy a výzkumu.“
„Výborně, pane Kleine. A ano, je středa. Teď mi, prosím, popište svůj sen.“
Klein chvilku počkal, aby mohli zapnout nahrávání.
„Nové zjištění – protagonista má jméno. V tomhle snu jsem ho znal. Říká si Koba.“
Odmlčel se.
„Pokračujte, prosím, pane Kleine. Prvních několik minut po probuzení je zásadních.“
„Spal, probudil se a šel zbít vězně. Zvedl mu kápi, ale nebylo tam dost světla na to, aby mu vězeň viděl do tváře. Cítil, jak se mu tříští zuby v ústech. A čelist. Úlomky kostí se zarývaly do masa.“
Pokračoval. Popisoval senzorické vjemy do nejmenších detailů. Docent přešel zpět ke stolu a začal si psát poznámky. V místnosti za sklem se spustil dekontaminační proces.

O několik pater výše se probudil muž jménem Koba. Obvykle už vedle jeho postele čekala sestra připravená stočit sny. Dnes se však opozdila. Kobu bílá místnost vylekala. Nebyl si jistý, kde je. Chtěl jít domů. Vysoukal se z postele a vyšel na chodbu. Pomalu kladl nohu před nohu a rukama pokroucenýma artritidou se přidržoval zdi.
Výtah.
Výtah Koba znal. Výtah vedl do jeho bytu. Stiskl tlačítko a dveře se poslušně otevřely. Páté poschodí. Koba bydlel v pátém poschodí. Před patnácti lety, ale Koba měl čas pokroucený hůř než klouby.
V pátém poschodí byla spánková laboratoř. Ve chvíli, kdy Koba stiskl tlačítko, si David Klein zavazoval tkaničku na levé botě. Dole v kantýně na něj čekala předplacená snídaně. Zbývalo mu už jen vyjít na chodbu a nastoupit do výtahu.

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

Mně to připomíná historku, kterou jsem jako malá slyšela v rádiu, figuroval tam neznámý muž ze sna a výtah a příšerně mě to vyděsilo. Tudíž hlásím, že jsem příšerně vyděšená

Obrázek uživatele Julie

Ty máš z výtahama nějak problém, co? :)

Obrázek uživatele Aries

obecně jen s paternosterem :-)

Obrázek uživatele neviathiel

Ten u vás doma není paternoster, že ne

Obrázek uživatele Aries

ne, bouchají mu dveře

Obrázek uživatele Julie

Já si pamatuju na nějaké příhody s budečským výtahem:-)

Obrázek uživatele Aries

To už jsi fakt pamětnice :-)

Obrázek uživatele Owes

Tohle zní jako začátek hodně dobrého psychothrilleru.

Obrázek uživatele Julie

Uvidíme:)

Obrázek uživatele Arenga

Jako jestli tohle je horkou jehlou, tak rozhodně klobouk dolů. vím, že fandom mě dost zaujal už během DMD, ale asi si to budu muset trochu oživit

Obrázek uživatele Julie

Děkuju. K fandomu bude časem patřit i něco delšího, tohle je zatím takové poflakování ve světě.

Obrázek uživatele Aveva

Já ti mám dojem, že občas je přílišné přemýšlení a rozmýšlení příběhu na škodu ;o)
Těším se, kam tě to dovede (a taky jsem se původně nechtěla účastnit ;o)

Obrázek uživatele Julie

Jen počkej až se projeví, že nemám ten děj. Ale držím nám palce oběma.

Obrázek uživatele neviathiel

Tak tohle už teď vypadá promyšleně! Dekontaminace od čeho?

Obrázek uživatele Julie

Popravdě ono je to spíš tak, že si jednu událost potřebuju promyslet. A ošahat si tuhle část světa.

Obrázek uživatele Killman

To vypadá napínavě. Zaujalo.

Obrázek uživatele Julie

Děkuju

Obrázek uživatele Regi

Nepromyšlené? Tomu se nechce věřit. Vypadá to na velmi dobře promyšlené :-)

Obrázek uživatele Julie

Zdání klame:) Děkuji!

Obrázek uživatele Tora

Tvé zavařování snů mně vždycky bavilo, dobrý nápad. Fakt jsem zvědavá, kam seto posune :) a neboj, nejsi sama, kdo neví, co bude :)

Obrázek uživatele Julie

Já jsem taky zvědavá, kam se to posune. Děkuju.

Obrázek uživatele Rya

Jsem zčásti vyděšená a zčásti natěšená.

Obrázek uživatele Julie

Začínám zjišťovat, že to je tak nějak to, co od svých čtenářů chci.

-A A +A