Čtvrtá kapitola
Dneska pro změnu z pohledu Magdiny přítelkyně (a šéfové, jak zjistíme) Valerie Morkasové. Do děje nám vstupuje (zatím jen virtuálně) další postava – proslulý spisovatel Ignác Jáhelný, za jehož laskavé zapůjčení děkuji Arenze. Představila nám ho ve svém seriálu o správném psaní čárek, který uveřejnila na webu: https://triumvirat.cz. Slíbila jsem, že ho neporušeného vrátím, takže se budu snažit, i když mám pocit, že občas to bude těžké.
Kontrolovala jsem příjmy za minulý měsíc. Vůbec to nebylo špatné. Reklamku jsem založila před dobrými deseti lety, začátky byly krušné, ale povedlo se mi získat na trhu docela dobré jméno. Mezi našimi zákazníky byly i takové firmy jako Mattoni nebo JYSK.
Magdu jsem zaměstnala před třemi roky, jen co to mládě vyšlo školu. Byl to docela dobrý tah. Jako grafik byla daleko nadějnější než jako spisovatel, což jsem byla ochotná finančně ocenit.
„Valerie, představ si,“ přihnala se v pondělí do práce, oči navrch hlavy. „Tomanová vypsala letní workshop.“
„No a?“ zeptala jsem se s trochou překvapení. Přece s ní byla už loni, kdesi v Krkonoších. Přijela sice spokojená, ale bezbřehý nadšení z dalšího kurzu mě udivilo.
„Prý pojede i Ignác Jáhelný!“ zářila jako supernova.
„Kdožeto?“
„No Ignác Jáhelný, ten známý spisovatel!“
V životě jsem o nikom podobným neslyšela, ale já na nový autory zas nejsem takový expert. Mě užije spíš na klasiku. Nikomu to neříkám, v podnikání jedna potřebuje tvrdý lokty, ale miluju Jane Austenovou nebo Margaret Mitchellovou. Manžel může mý zálibě blahořečit. Jediný, co mě přimělo vydržet s ním už skoro třicet let, je fakt, že na Rhetta Buttlera nebo pana Darcyho hned tak nenarazíte.
„Co napsal, ten tvůj Ignác?“ zeptala jsem se.
„Napsal toho spoustu. Třeba knihu 451 odstínů modré.“
„Hm... O čem to je?“
„Existenciální román z prostředí sběračů borůvek. Tu jsem četla, je skvělá,“ jiskřila nadšením.
No, mně to přišlo pitomý, ale chránila jsem se dát to najevo. „Co dalšího napsal?“ odvedla jsem řeč.
„Všechno si nepamatuju, ale chci si koupit jeho novou knížku. Jmenuje se Maminky u toho nekřičí,“ začervenala se.
To mě teda zaujalo o dost víc. Vzpomněla jsem si na chvíle, pravda, dost vzdálené, kdy jsem si do pusy cpala pěst, protože v postýlce o metr dál odfukoval náš roční syn. Ale na červenání už jsem trochu stará.
„A to takový expert jede s vámi na kurz?“ podivila jsem se.
„Když on u Tomanový začínal. Takže asi ze sentimentality. Já se tak těším, že ho poznám.“
Jen abys nebyla zklamaná, pomyslela jsem si. Jsi vážně hezká holka, ale naivka k pohledání. Takže doufám, že ti slovutný autor nerozdupe bábovičky.
„Takže pojedeš,“ usoudila jsem.
„Jo, táta slíbil, že mi to zaplatí.“
Pozdvihla jsem obočí.
„To si to nemůžeš zacálovat sama? Zas tak málo si u mě nevyděláš.“
„No, víš,“ ošila se, „ono to stojí skoro šedesát tisíc. Tolik zas našetřeno nemám.“
Teď jsem měla oči navrch hlavy zase já.
„Še-de-sát tisíc? Za literární workshop?“
Neklidně přešlápla.
„Když ono to bude v Keni. Spojený s výletem na safari!“
Udělalo se mi špatně. Safari. Lvi, sloni, nosorožci... bohatý zážitky, které Magda náležitě literárně zpracuje. A sakra.
Pokud chcete vědět více o knize Ignáce Jáhelného, přečtěte si čtvrtý díl seriálu o čárkách, který napsala Arenga. Čáry máry čárky: Díl čtvrtý
Ostatně, přečtěte si všechny díly.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Je to skvělé, pobavila jsem
Je to skvělé, pobavila jsem se. A to si piš, že Ignáce Jáhelného vrátíš nepoškozeného ;-) Byla by ho přece škoda. ;-)
/mimochodem, v závěrečné poznámce máš v jeho jménu překlep/
A sakra. No jo. Dyť víš... :D
A sakra. No jo. Dyť víš... :D
No pozor na to, Ignác je na
No pozor na to, Ignác je na komolení svého jména nadmíru citlivý ;-)
:-D
Sím, sím, já už si dám pozor,
Sím, sím, já už si dám pozor, neříkej mu to. On by mě uřkl. Nebo dehonestoval ve svém díle.
Ale to vůbec není marnej plán
Ale to vůbec není marnej plán. Kdyby se neosvědčil slavnej spisovatel, pořád bude k dispozici nadějnej nosorožec
A teď si představ setkání
A teď si představ setkání slavného autora a nadějného nosorožce. :D
Napiš to! :-)
Napiš to! :-)
Uvidíme. :D
Uvidíme. :D
Nemá ho vrátit nepoškozeného?
Nemá ho vrátit nepoškozeného? (Sakra, kterého, spisovatele Arenze nebo nosorožce Africe?)
Podle toho, co o Jáhelném vím
Podle toho, co o Jáhelném vím, budeš mít se slibem daným Arenze občas hodně velký problém. Ten chlap je většinou na facku, ne-li rovnou na zabití. U kapitoly jsem se skvěle bavila. :-)
To si piš, že to bude problém
To si piš, že to bude problém. Ale slib je slib.
Borůvky jsou velmi
Borůvky jsou velmi existenciální téma: Sbírat, nebo jíst? Ale jinak mě teda díla mistra Jáhelného dost rozesmála.
To jsem ráda.
To jsem ráda.
A viděla jsi i obálky knih? ;-)
Bohužel ano :D
Bohužel ano :D
tak jestli tě to pobavilo,
tak jestli tě to pobavilo, tak jsem ráda :-)
No teda, to jsem zvědavá...
No teda, to jsem zvědavá... okamžitě mi vytanula píseň Jedem do Afriky, jedeme do Zimbabwe... a teď mi pořád zní v hlavě, to ti pěkně děkuju, za takovýho ušního červa! To jsou nápady, kurs v Africe!
No mě zase v uších zní -
No mě zase v uších zní - Slunce je zlatou skobou, na obloze přibitý... to to tvoje koulející se slunce za to může.
Tak je to 1:1!
Tak je to 1:1!
Já bych to neviděla tak černě
Já bych to neviděla tak černě. Myslím, že je slušná šance, že se kurz nenaplní. I když Jáhelný je samozřejmě velké lákadlo:-)
No právě, Jáhelný. :) A navíc
No právě, Jáhelný. :) A navíc, kurzy u Tomanové jsou velmi populární.
451 odstínů modré
Tedy, zase čtu trochu pozadu, ale 451 odstínů modré mě opravdu dostalo. :D