Část pátá: Smrť toho má víc než dost!
Smrť toho měl právě dost, už když zíral na zrníčka písku, která se v Juliiných a Romeových hodinách drala o překot vzhůru, a měl toho víc než dost, když se nachlup to samé začalo dít taky v Parisových hodinách, za což samozřejmě mohl Horáček, protože se snažil přemluvit Pažouta, že nebude nic romantičtějšího než procházka v noci a ve středověku, Horáček si totiž myslel, že je právě středověk, a Pažout mu to nevymlouval, nemluvil totiž vůbec, jenom si otráveně mumlal pod vousy, že na nočním courání po hřbitově nic romantického nevidí, a když vylezl z hrobky a zakopl o Parisovo tělo, zařval vztekle do sluchátka, musejí se tady všude povalovat nějaký mrtvoly?! a sluchátko připustilo, že vskutku není nutné, aby se všude povalovaly nějaké mrtvoly, ačkoliv, jak rozumně namítlo, povaluje se zde jen ta jedna, ostatní jsou úhledně pohřbené, načež zařídilo, aby Paris znovu ožil, což, jak už víme, Smrtě nepotěšilo, vsedl tedy na svého bílého koně Truhlíka, který je mistrem v překonávání vzdáleností v prostoru a čase, takže byli v tu ránu před hrobkou, a Paris, když uviděl Smrtě, prohlásil, ohavná smrti, tebou oklamán, tvou krutou krutostí celistvě sklácen! –, jenomže Smrť na něj jen chladně pohlédl prázdnými očními důlky a odpověděl, PRÁVĚ ŽE NESKLÁCEN, MLADÝ MUŽI, V TOM JE TEN PROBLÉM, a pak se výhružně otočil k Horáčkovi a Pažoutovi a zeptal se, MŮŽETE MI VY DVA VYSVĚTLIT, CO TO TADY ZASE * PROVÁDÍTE?, a Pažout s Horáčkem by to rádi vysvětlili, jenomže jim zrovna úplně, ale úplně došla slova.
* Smrť zde naráží na oživení Koby, které se sice, pojímáme-li čas lineárně, stalo až po událostech ve Veroně (a slovo "zase" se tudíž může zdát nepatřičné), Smrť však obývá všechny okamžiky současně a může tedy se slůvkem "zase" zacházet s větší volností (právě tak jako může být ve všech okamžicích najednou naštván, což právě je).
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
XD
My se tady prosím zase procházíme.
Všechno, ale úplně všechno
Všechno, ale úplně všechno použiju :-D dík za úvodní větu :-)
:-))))
:-))))
:-))))
:-))))
:)
:)
Horáčku a Pažoute, jak došla
Horáčku a Pažoute, jak došla slova prosimvás? co to má znamenat? nějaký Smrť vás přece nemůže rozházet, bleskem zase doplňte zásoby, vždyť se máte vykecávat ještě pětačtyřicetkrát!
Provedeme! :)
Provedeme! :)
Chudák Smrť, takhle mu
Chudák Smrť, takhle mu sabotovat dílo!
Že jo! :)
Že jo! :)
Ano, ano, Smrťe (Smrtě???) je
Ano, ano, Smrťe (Smrtě???) je mi upřímně líto. (Může mi někdo říct, jak gramaticky správně skloňovat jméno Smrť???)
Brala bych vzor muž.
Brala bych vzor muž. Asi Smrtě, i když to vypadá blbě.
B je správně :) a Romea a
B je správně :) a Romea a Julie ti není líto?! A Parise? :)
No
No, při romantické procházce při měsíčku mrtvola překáží, to by měl i Smrť pochopit.
Správně! :)
Správně! :)
Tentokrát za mě vede
Tentokrát za mě vede sluchátko!
Děkuji pěkně, řeklo sluchátko
Děkuji pěkně, řeklo sluchátko, to mě velice těší! :)
:)
:)
(Už jsem si myslela, že Smrť mluví sprostě, a ona to poznámka ...)
:))))
:))))
Já fakt nechci vědět, co se
Já fakt nechci vědět, co se stane, když se Smrť zmocní sluchátka. Nebo vlastně chci!
To by ještě scházelo! :)
To by ještě scházelo! :)
Horáček s Pažoutem opět
Horáček s Pažoutem opět pobavili, sluchátko nemá chybu a Romeo a Julie v kombinaci se Zeměplochou jsou skvělí :)
Děkuji mockrát :)
Děkuji mockrát :)
Trápíš nebohého Smrtě :o)
Trápíš nebohého Smrtě :o)
Já ne, to voni! :D
Já ne, to voni! :D
Chudák Smrť! Sluchátko boduje
Chudák Smrť! Sluchátko boduje.
:) má to těžké, no :). Děkuji
:) má to těžké, no :). Děkuji.
Poslyš, Ryo, nebojíš se o ty
Poslyš, Ryo, nebojíš se o ty dva? Naštvat Smrtě ve všech časoprostorových okamžicích, to si ale koledují.
Jinak se skvěle bavím, nemá to chybu.
To jsem moc ráda :) ne ne,
To jsem moc ráda :) ne ne, nebojím se :)