7. kapitola - Nepřežili jsme

Obrázek uživatele Julie
Úvodní poznámka: 

Technicky vzato to měla být pozitivní kapitola, jenomže autorka mele z posledního.
Varování: Kapitán mluví jak dlaždič.

Kapitola: 

Koba vždy dokázal poznat, komu věřit a komu ne. Ať už šlo o vyslýchané nebo o přátele. David se zase vyznal v lidech. Kapitán věděl, koho poslat na průzkum a kdo je dost silný, aby dokázal sbírat mrtvoly. Měli tu určitý životní prostor. Bylo třeba zjistit, jak je velký, a bylo třeba jej uklidit.
Díval se do tváře těm, kteří stáli kolem něj, a určoval, kdo udělá co. Zatím napočítali, že jich je devadesát tři, jenomže mlha se pořád šířila a to znamenalo, že přicházeli další. Přiváděli je k němu a jemu stačilo, aby se na ně podíval a věděl, k čemu budou užiteční. Většinou měli oči rozšířené strachy a tomu, co v Kapitánovi zbylo z Koby, připomínali děti.
Rozdával příkazy a zakazoval.
„Žádné násilí, napiš to na tabuli, ať to každý vidí. První pravidlo je, že nikdo nebude nikoho mlátit, ani okrádat a už vůbec šahat na ženský, který to nechtějí.“
Tabule byla jen symbol. Potřeboval, aby měli něco před očima.
„A taky žádná hysterie. Nikdo nebude panikařit. Panika zabíjí myšlení.“
To poslední byl citát, ale Kapitán si nedokázal vzpomenout, kde ho slyšel.
„Žádný kecy o přežití. Jsme noví lidi. Nepřežili jsme katastrofu, narodili jsme se do novýho světa.“
Někdo to musel vyslovit a někdo to musel napsat. Potřebovali to vidět.

Večer přišel rychle a třískl ho přímo na solar únavou.
„Byl to dlouhej den,“ řekla Teresa a postavila na stůl lahev vína.
„Noví lidi?“ zeptala se po té, co do sebe obrátili první sklenici.
„Cejtím to já, cejtíš to ty. Nejsem tím, kdo jsem byl.“
„Vypadáš jako bys z toho měl radost, Kapitáne.“
Víno bylo kyselé a slabé, ale přes to jim oběma dolil. Rozmyslel si odpověď. Nechtěl použít žádnou z frází, které ho napadly.
„Já prosral spoustu věcí, Tereso,“ řekl nakonec. „Obě dvě mý já. Tohle je druhá šance. Děcka, co jsem je poslal zkoumat, kam až mlha sahá, tvrděj, že pořád šíří dál. Možná se nezastaví. Kdo ví, co udělá tolik snový materie na jedný hromadě. Možná pro sebe máme novej svět. Jasně, bude krutej, rozpadlej a napůl mrtvej, protože to je to, co se stane světu bez lidí, ale budeme si s ním moct udělat, co budeme chtít. Všechno nový. Když se pořádně zamyslíme, zjistíme, co jsme posrali a uděláme to napodruhé líp.“
Zdravotnice se rozesmála a oběma jim dolila, protože víno kamsi zmizelo.
„A už ti někdo řekl, že cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly?“

Komentáře

Obrázek uživatele kytka

Hu.
Je to fakt dobrý. Hodně děsivý a dobrý.

Obrázek uživatele Julie

Moc děkuju. Byla snaha o obojí.

Obrázek uživatele Arenga

je to dobré a něco se vysvětluje, takže jsem spokojená

Obrázek uživatele Julie

To jsem ráda, tenhle týden jsem vážně vůbec nestíhala.

Obrázek uživatele Aries

Výborný, výborný! Jen trochu tápu: Teresa je ta holka, co minule probíhala tím obchoďákem?

Obrázek uživatele Julie

Děkuju! Kdepak, obchoďákem probíhala Magdaléna. Teresa je zdravotní sestra.

Obrázek uživatele neviathiel

Brrrrrr

Obrázek uživatele Julie

Hihihihi

Obrázek uživatele neviathiel

íkíkíkíkík

Obrázek uživatele Aveva

Tak pozitivní jo? Já očekávám katastrofu!

Obrázek uživatele Julie

Ale no tak!

Obrázek uživatele Aveva

Ještě mi zkus tvrdit, že se pletu a že skutečně vybudují krásný nový svět bez chyb ;o)

-A A +A