9. Cesty k sobě
Lence je patnáct let, po prázdninách nastoupí do pátého ročníku.
Stáli v objetí na liduprázdné pláži, bosé nohy jim omýval příboj. Byl poslední večer před odjezdem domů.
Lenka si olízla rty. Sladké… Ale úplně jinak než Tiřiny koláče, pomyslela si zaujatě. Zvedla oči a podívala se do těch Rolfových. Znovu ji políbil. Nic proti tomu neměla. Bylo to docela přirozené. Už nebyli děti a Rolfi jí byl skoro po celý život hned po rodičích nejbližším člověkem. Měla ho moc ráda. I líbání se jí líbilo.
Sice se těšila, jak mu bude vyprávět všechno o tom hrozném, přesto však podivuhodném roce, který prožila, o kamarádech Harrym, Hermioně, Ronovi, Ginny, Nevillovi… o boji na Odboru záhad. Ale nějak na to nikdy nedošlo. Když spolu byli sami, Rolf jí povídal o svých úspěšných závěrečných zkouškách v Krásnohůlkách, probírali společně jeho plány na další studium, nebo mlčeli a své rty zaměstnávali něčím úplně jiným než mluvením.
Na více věcí letos nedošlo. Otcové se věnovali své oblíbené činnosti s mnohem menším zápalem než v minulých letech. Často mluvili o politice, o všem, co se doma děje. Nechávali si posílat Denního věštce a také nějaké mudlovské noviny. Tak se dozvěděli, že byl při posledním útoku smrtijedů zničen londýnský dům Scamanderových.
„Dohodli jsme se s otcem, že se zítra do Británie nevrátíme. Stejně nemáme kam.“ Rolf vymotal ruce z Lenčiných vlasů a vrazil je do kapes.
Lenka k němu vzhlédla. Nijak ji to neznepokojilo. Během školního roku si sice často psávali, ale nikdy se nevídali. Nebylo důležité, kam přesně budou létat sovy s jejími dopisy. „Myslela jsem si to. Kam půjdete?“
„Zůstaneme tady.“
„Tady, v Oregonu? Na pláži?“ Rozevřela náruč, jako by chtěla celé své okolí obejmout. „To by se mi taky líbilo. Moře, hory, skoro jako ve Skotsku. A žádný Voldemort.“ povzdechla si a spustila ruce. „Ten západ slunce bych jednou chtěla namalovat. Škoda, že jsem to letos nestihla.“
Rolf se shovívavě usmál. „Jasně, že ne na pláži. Myslím tím, že zůstaneme v Americe. Nakonec jsem se rozhodl pro magizoologii na Salemské univerzitě. Je jedna z nejprestižnějších v kouzelnickém světě. A je dost daleko od Ty víš…“ zarazil se, ale hned zase pokračoval. „Těš se na ohromně zajímavé dopisy. Budu si muset koupit novou sovu. Nějakou mladou, zdravou a silnou, aby tu dlouhou cestu dobře zvládala.“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
no jo, tak to je jasný, to by
no jo, tak to je jasný, to by fakt nešlo. Škoda :-(
On ti byl Rolfi sympatický?
On ti byl Rolfi sympatický? Tak to chápu, že tě zklamal. ;-)
Minule mi přišlo to všeobecné
Minule mi přišlo to všeobecné rozhořčení přehnané, teď je už jasné, že se k Luně nehodí
Minule (vlastně předminule)
Minule (vlastně předminule) se všechno dalo vysvětlit pubertou. Jenže on z toho chlapec očividně jaksi nevyrost.
Minule taky klidně mohl mít
Minule taky klidně mohl mít pravdu. No ale tohle už je trochu moc
Máš pravdu, tehdy ještě
Máš pravdu, tehdy ještě klidně mohl, kdyby se příběh dál ubíral jinými cestami.
Jo. Mimochodem, v úvodu máš
Jo. Mimochodem, v úvodu máš časovou nesrovnalost, jestli už se odehrála bitka na ministerstvu, tak má jít Lenka do šesťáku, ne do páťáku
Lenka je o rok mladší než
Lenka je o rok mladší než hlavní trio. Chodí do stejného ročníku s Ginny. Takže bitvu na odboru záhad absolvovala na konci svého čtvrtého ročníku. Teď po prázdninách nastupuje do pátého ročníku, což je (Harryho šestý ročník) šestý díl - Harry Potter a princ dvojí krve.
Fakt? Tak to se omlouvám,
Fakt? Tak to se omlouvám, zjišťuju, že už jsem toho fakt fůru zapomněla
To se nedivím. Já už toho
To se nedivím. Já už toho taky fůru zapomněla a teď si musím některé věci oživovat. Vlastně už jsem mimo Hagrida nechtěla psát žádnou FF, ale kousek Lenčina příběhu jsem kdysi napsala a nedokázala se přimět ho dokončit. Díky padesátce jsem dostala znovu chuť tenhle dluh splatit a příběh dopsat. Legrace je, že se k tomu už napsanému kousku pořád nemůžu dopracovat. Budou to pravděpodobně kapitoly patnáct až devatenáct, takže to vypadá, že mám tím pádem vyřešený duben. :-)
To neumím. Párkrát jsem si
To neumím. Párkrát jsem si napsala nějakou kapitolku nebo scénu předem, jenže když jsem k ní potom došla, tak jsem zjistila, že ji stejně musím celou přepsat a využít můžu možná jednu dvě věty, zbytek nesedí. Takže už to ani nedělám :-)
Je to fuška. Ale musím
Je to fuška. Ale musím zaklepat na dřevo, zatím to vypadá, že se snad trefím, a našroubuje se to správně. :-)
Jó Regi, já bych být tebou
Jó Regi, já bych být tebou nejásala, že máš vyřešený duben, dokud nebude vyhlášené dubnové překvapení ;o)
A Lenka je bezva postava pro fanfiction, takže dobře, že tě tahle akce inspirovala sepsat si její příběh :o)
No jo, safra, dubnové
No jo, safra, dubnové překvapení... Nějak to holt dopadne. S s modrou i s hříčkou jsem měla zatím kliku. Bylo to bezbolestné. :-)
tak člověk nemusí mít úplně
tak člověk nemusí mít úplně vyřešeno, ale může mít předpřipraveno, ne? ;-)
Jo, přesně. A navíc, kdo je
Jo, přesně. A navíc, kdo je připraven, není překvapen. :-)
To sovy zvládnou, jo? I přes
To sovy zvládnou, jo? I přes moře, jo? To jsou fakt dobrý sovy teda. No zdá se mi chlapec čím dál tím víc sebestředný. Tak snad ho děvče prohlédne dřív než bude pozdě.
Ony jsou to sovy magické. Ty
Ony jsou to sovy magické. Ty zvládnou leccos.
Děvče prohlédne, to jo. Ale jestli to bude dřív než pozdě, to si nejsem úplně jistá.
Rolf je čím dál méně
Rolf je čím dál méně sympatický a doufejme, že to i Lenka brzy pozná. I když se znalostí kánonu soudím, že bude mít i jiné starosti, takže jí to možná krapet potrvá.
Přesně tak. Kanonické
Přesně tak. Kanonické události na chvíli odsunou citové záležitosti do pozadí.
Jo, je to sobec. Rolf má rád
Jo, je to sobec. Rolf má rád akorát tak Rolfa, co? A ne a ne z toho vyrůst...
Přesně. Rolfa Scamandera má
Přesně. Rolfa Scamandera má Rolf Scamander opravdu hodně rád. Nejspíš to bude vztah na celý život. ;-)
Že Rolf nemá být sympaťák
Že Rolf nemá být sympaťák jsem nějak věděla od začátku, takže jsem to od něj ani nečekala. Ale přesto se mi ta scéna hodně líbí a Lence trochu té prázdninové romantiky přeju :-)
Lenka děkuje za přání a já za
Lenka děkuje za přání a já za pochvalu. Rolf se zdržel komentáře.
No jo, to je život. Pěkně
No jo, to je život. Pěkně napsané.
Tak nějak. Díky :-)
Tak nějak. Díky :-)