Jedenáctá kapitola
Trocha africké romantiky. Užijte si ji. Kdo ví, jak dlouho nám vydrží.
V tmavé tváři se blýskly zářivě bílé zuby.
„Seňorita, tady být vaše káva.“
Žena překvapeně pozvedla obočí. Ten úsměv byl neodolatelný. Natáhla ruku. Jeho prsty, zdánlivě náhodou, přejely její. Zachvěla se. Vráska na jejím čele se neobjevila ani v náznaku.
Četla jsem další z Magdiných afrických postřehů. Měla jsem čím dál intenzivnější pocit, že ta holka je lepší pozorovatelka, než by se mohlo zdát, a že se snaží vtělit do svého psaní to, co vidí kolem. I když ten rádoby domorodý přízvuk je směšný. Mugambi, náš místní průvodce, je vzdělaný a inteligentní muž a jeho angličtina dokonalá. Dokonce není jen takový obyčejný poskok. Cestovka, jejichž služeb užíváme, mu patří.
Naklonila jsem papír. Už se setmělo a jediné světlo přinášel praskající oheň. Dnešní den byl únavný a hovor pomalu slábl. Magda se opírala o Ignácovo rameno, Julie si tiše povídala s Lucií a Markétou, zbylými dvěma účastnicemi našeho zájezdu, a za kruhem stanů tajemně ševelila Afrika. Přes plameny mne z tmavé tváře pozorně sledovaly temné oči. Když Mugambi zachytil můj pohled, pomalu obešel oheň. Lucie střelila pohledem od něho ke mně a já měla na okamžik pocit, že mi na obličeji zůstanou jizvy.
Mugambi se zastavil těsně vedle mne.
„Neměla byste už číst, v tomhle světle si kazíte oči.“
Zaklonila jsem hlavu. Poprvé jsem si uvědomila, jak je vysoký.
„Máte pravdu, měla bych jít do stanu.“
„Není to škoda, v tak krásné noci?“
Sakra, viděla Magda víc než já?
Rozpačitě jsem pokrčila rameny. Rozpačitě! Já! Mne nepřivedl do rozpaků žádný mužský už hezkých pár let. On naopak vypadal naprosto nerozpačitě.
„Nedala byste si kávu?“
Polkla jsem a prsty mimoděk přejela Magdin text. Káva. To musím odmítnout.
„Navečer ji obvykle nepiju, špatně pak spím.“
Usmál se a já si uvědomila, že jeho zuby jsou opravdu zářivě bílé. Svítily i z jeho zastíněné tváře. Naklonil se ke mně a řekl tiše: „Jsou noci, kdy to nevadí.“
Tma kolem omamně voněla.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Románťika, vskutku. Jen mě
Románťika, vskutku. Jen mě mate ta seńorita, to byli v rovníkový Guinei?
Janě že ne, Magdička se
Janě že ne, Magdička se krapet sekla. Holt není žádný Šekspír. :)
Tak zrovna Šekspír měl ten
Tak zrovna Šekspír měl ten místopis taky krapet rozhozenej, ale jasně, chápu
Ajaj. To bude ale noc. Nebo
Ajaj. To bude ale noc. Nebo ne? Má Blanka rozum, nebo nemá?
Já bych jí trochu povyražení
Já bych jí trochu povyražení dopřála, ať pořád nezávidí ;)
Nebo radší ne? Aby si
Nebo radší ne? Aby si neodvezla nějakou fakt nepěknou vzpomínku na Afriku, seňorita... :)
Tak snad jela patricne
Tak snad jela patricne vybavena
Vony stačej blechy... :D
Vony stačej blechy... :D
Uvidíme. Ale to víš, už
Uvidíme. Ale to víš, už dlouho ji nikdo "dravě" nepolíbil. A k tomu ty vůně kolem...
A taky jsou dny, kdy svítá o
A taky jsou dny, kdy svítá o něco dřív... jo jo, romňautika, to je ono. To tu chybělo, mezi všemi těmi dramaty. Líbí se mi to moc. Já si snad začnu šetřit na kurs psaní do Afriky.
Jsou i jiná exotická místa. ;
Jsou i jiná exotická místa. ;)
Teda, to se to rozjíždí. A
Teda, to se to rozjíždí. A pročpak ji Lucie tak Sekala pohledem? Že by taky žárlivost?
Odpověď pro všechny tři -
Odpověď pro všechny tři - Dočkejte času... (Ale jste bystré dámy, že?)
Jé, mě teď něco napadlo!
Jé, mě teď něco napadlo! Jak tam někdy na začátku říkala ta kamarádka, že je třeba Magdu udržet od reality a tady se najednou děje něco, co Magda vlastně už předtím napsala... Vykuleník, fantazírujík.
Přesně to mě napadlo taky.
Přesně to mě napadlo taky. Jsem zvědavá, jestli nejsem vedle jak ta jedle.
Taky jsem pomalá podezření v
Co všem odpovědět? Setrvejte
Co všem odpovědět? Setrvejte v podezření a čtěte dál. Samozřejmě, setrvejte v tajemnosti před všemi ostatními. Odměnou vám může být radost z vlastní chytrosti.
Samozřejmě, možná je všechno jinak a vy se naprosto mýlíte. ;)
Napadlo mě před pár díly to,
Napadlo mě před pár díly to, co kolegyně nade mnou, a zatím se to docela potvrzuje, to jsem zvědavá, jestli jsme se trefily :) měla bych radost, protože obvykle mě napadá pěkný prdlajs.. :D a jinak je to správně ujetý a baví mě to!
Striggo? Správně ujeté? Toto
Striggo? Správně ujeté? Toto zcela vážně míněné existenciální drama z prostředí začínajících autorů? :D :D :D
Ajaj, existencialismus! Tak
Ajaj, existencialismus! Tak teď jsem si představila budoucí proslulou autorskou dvojici Ignác "Jean-Paul" Jáhelný a Magda Koláčková de Beauvoir, která zaplaví svět existenciální úzkostí, a už to z hlavy nevyženu. :D
:-D (tak to mne dostalo)
:-D (tak to mne dostalo)
To je vskutku děsivá
To je vskutku děsivá představa. O to víc, že doba pokročila a mohli by se proslavit společným dílem Třetí pohlaví. Ale když se nad tím zamyslím, sakra, Magda by se měla raději věnovat té romantice, protože zmíněný román v jejím podání by mohl mít katastrofální následky.
Katty, ty jsi prostě
Katty, ty jsi prostě neuvěřitelná! Proboha, jen tohle ne! :D