Dvanáctá kapitola
Probudila jsem se za rozbřesku v posteli, která zjevně nebyla moje, a cítila se tak skvěle, jako už léta ne. Lehce bolavá, ale spokojená jako kočka, která slupla celou misku smetany. Pevné tělo, které se ke mně zezadu tisklo, hřálo.
Opatrně jsem se obrátila, abych Mugambiho neprobudila, a pohled na jeho tmavou, dokonale uvolněnou tvář mi přivábil na rty úsměv. Lehce jsem ho políbila. Ospale zavrčel, ale pak se náhle probral do plného bdění a rychlým pohybem mne přetočil pod sebe. Zjistila jsem, že ranní milování je snad ještě lepší než to, které se odehrálo v noční temnotě.
Když jsem později vstala a prohlédla si v zrcadle v koupelně svou zjasnělou pleť, nechápala jsem, proč jsem si tak dlouho nikoho nenašla. Snažila jsem se být svému bývalému věrná? Dávala jsem takový důraz na duševní porozumění? Pche, zdá se, že soulad dvou dokonale kompatibilních těl je daleko důležitější. To, co jsem cítila dneska v noci, jsem nepoznala za celých patnáct let svého manželství. Teprve teď jsem si uvědomila, že můj bývalý byl sice intelektuálně patřičně na výši, s jeho milostnou zdatností to ovšem bylo horší. Je trochu smutné, když ženská na něco takového přijde v pětačtyřiceti, ale lépe pozdě než nikdy.
Mugambi se musel věnovat svým povinnostem a dohlédnout na přípravu snídaně, ale kávu mi přinesl osobně. Usrkávala jsem horký nápoj, spokojeně se usmívala a tiše si pobrukovala. Když jsem o něco později zahlédla Magdu, jak nenápadně vykukuje z Ignácova stanu, dala jsem se dokonce do smíchu. Ve své jistotě, že všechny stany okupují vždy dva lidé (kromě toho Mugambiho samozřejmě), jsem úplně zapomněla, že Ignácův spolubydlící, který nepatřil k naší výpravě, včera odjel. Takže myši měly pré. Magda vypadala podobně blaženě jako já. Zdá se, že i ona si dnešní noc náležitě užila.
Koutkem oka jsem zahlédla pohyb. Na druhém konci tábořiště stála Lucie proti Mugambimu s nohama zapřenýma do země a divoce šermovala rukama. Postrčil ji mezi stany, ale já ještě zahlédla, jak ji konejšivě objal a políbil. Nebe mi spadlo na hlavu.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Ale! Taková romantika a
Ale! Taková romantika a takový šok na závěr.
Přece jsi nedoufala ve
Přece jsi nedoufala ve šťastný konec a věčnou lásku?
Ne.
Ne.
Ano! ;o)
:D To bys musela o text
:D To bys musela o text požádat Ignáce. Já jsem přízemní realista.
Ještě že jsi to připomněla:
Ještě že jsi to připomněla: Více Ignáce! Jsou tam přece (i) kvůli psaní, ne? :D
Pravda. Tak možná příště. I
Pravda. Tak možná příště. I když nevím, jak momentálně Blanka jeho výplody ponese. :D
Přesně. Já si říkala, jaké je
Přesně. Já si říkala, jaké je tam skupinové milostné souznění (tedy více skupin o dvou jedincích) a najednou buch. To jsem zvědavá, autorko, jak z toho budeš Blanku léčit.
No... dlouho.
No... dlouho.
A já myslela, že jde jen o
A já myslela, že jde jen o kompatabilitu těl :))
Tak ví bůh, co při té
Taky mě napadlo, že to vzala
Taky mě napadlo, že to vzala až moc dobrodružně :o
Avevo, ech, sakra, pevně doufám, že
Avevo, ech, sakra, pevně doufám, že nic.
Kytko, to víš, když přijdou tropické noci plné omamných vůní... A pak, ona ani jinak nemohla. ;)
A buch. O jé. Jo, to jsou
A buch. O jé. Jo, to jsou věci. Dovedu si představit, jak se cítila. A tak to bylo krásné... uch.
Tak to jsem ráda (že si to
Tak to jsem ráda (že si to dokážeš představit).
No já moc ráda nejsem teda :(
No já moc ráda nejsem teda :( ale kdo zažil, ví.
a taková hezká kapitolka to
a taková hezká kapitolka to byla
Jo, to už je život.
Jo, to už je život.
stojí za pendrek
no jo, stojí za pendrek, co už se dá dělat
Někdy určitě... Ale občas je
Někdy určitě... Ale občas je fajn. Pro Blanku taková chvíle příště nastane tuším někdy kolem Vánoc.
a teď je co? 15. ledna? :-)
a teď je co? 15. ledna? :-)
Jak se to vezme, že? Tady,
Jak se to vezme, že? Tady, nebo tam?
Ale když jsem psala kolem Vánoc, myslela jsem reálný prosinec 2019. Pokud nevyměknu a nenastane ten okamžik už v listopadu.
jo tak, ono to probíhá v
jo tak, ono to probíhá v reálným čase. To si s ní teda ti chudáci ještě užijou
Neprobíhá to v reálném čase,
Neprobíhá to v reálném čase, to jsem se špatně vyjádřila. My máme březen, v Africe je červenec. (Do Keni je dobré jet mimo období dešťů, což je buď leden až březen nebo červen až září. Tuším jsem měla nějaký důvod, proč jsem vybrala červenec, sice si ho už nepamatuju, ale byl :)
Když jsem zmiňovala Vánoce, měla jsem na mysli skutečné Vánoce, protože se bude padesátka pomalu uzavírat a já prostě miluju šťastné konce, takže předpokládám, že i Blance nějaký rozumný dopřeju. Ale v zásadě nevím. Protože sice přibližně vím, kam se bude příběh ubírat, ale vůbec netuším kudy. Nebo jinak, já vím poměrně přesně, co se bude dít s Magdou, ale naprosto netuším, co se ještě přihodí Blance. Nemám napsáno nic dopředu, vždycky v neděli si sednu a napíšu dílek na pondělí, a ono se to někam sune. (Celá Afrika byla okamžitý nápad a jak už jsme tady dlouho :-).) Takže uvidíme.
Tak uvidíme, jak se to vyvrbí
Tak uvidíme, jak se to vyvrbí.
Ajaj, drama! (To zas Magda
Ajaj, drama! (To zas Magda něco napsala, že on jí v tom pomáhal Ignác!)
Právě že nenapsala. V tom je
Právě že nenapsala. V tom je ten problém. Tedy v tom, že nenapsala pokračování. S Lucií si Mugambi začal zcela z vlastní vůle. ;)
Vůbec bych nevěřila, že mi
Vůbec bych nevěřila, že mi bude Blanky docela líto. Jsem zvědavá, kam nás tvoje a Magdina fantazie ještě zavede. :-)