Něco ve vzduchu
Sluníčko, čerstvo, znovuobjevená chůze. Lavička v parku. Hluk, pocit spěchu, rozčilující nerozhodnost.
“Směla bych si přisednout?” dáma v šatech, paprsky přes okraj slamáku.
“Jistě,” studuji obličej, “slečno Jane?”
“Paní Bingleyová, teď už,” podává mi jemnou dlaň.
Důvod k úsměvu.
“Zdála jste se mi… nespokojená.”
“Asi jsem. Nemám proč. Nic zásadního mi nechybí ani nepřebývá.”
“Vrtá vám to hlavou, že? Pochybnosti.”
“Hm.”
“Ale ty také k životu patří. Měla jsem a mám jich mnoho. Jen se o nich nedočtete.”
“Já vím. Jen jsem doufala, že mi počasí spraví náladu.”
“Dejte mu čas, je to stěží pár dní.”
“A ještě méně nocí.”
Pokud se mi povede vymyslet něco lepšího, než je malý osobní povzdech, asi tohle označím za nesoutěžní.
Nějak se necítím ve své kůži, duševně. Možná je to přehnané očekávání jakési změny. Možná jsou to prostě pochyby o tom, co dělám. Občas se přistihnu, jak reaguju na běžné věci úplně divně. Prostě... dny jsou příjemné a já bych si je snad chtěla užívat líp.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Vidím to jako film.
Vidím to jako film.
Jen taková malá krátká scéna
Jen taková malá krátká scéna :) Dík.
*Drb drb drb* To se občas
*Drb drb drb* To se občas stane každému. Taková ta... rozladěnost. To přejde.
Kuju. Snad jo.
Kuju. Snad jo.
Však jaro ještě pořádně
Však jaro ještě pořádně nezačalo. Ale až sluníčko bude svítit naplno, bude líp, i paní Bingleyové :)
:) Snad nám všem.
:) Snad nám všem.
Hezký rozhovor...
Takový, do kterého se každý dokáže vcítit. I takové věci je potřeba si napsat. *hug*
Já s nimi, s těmi "svými", taky často mluvím.
Děkuju... *hugs*
Děkuju... *hugs*
Však s nimi se dobře hovoří. Navíc je po ruce vždycky právě ten, koho povahově potřebuješ :)
*chuml*
Ten pocit je tak neskutečně známý. Ale naštěstí, jako všechno ostatní, je dočasný. Ono se to pohne. A postavy k tomu dost často rády napomohou. *hugs*
Dík. Asi to tak je, přejde to
Dík. Asi to tak je, přejde to. :) *hugs*
Mě se sím drabble moc líbí,
Mě se sím drabble moc líbí, takové melancholické.
Občas člověka přepadne takováhle nálada, ale z mojí zkušenosti po čase zase odejde. :)
Děkuju moc, aspoň to tedy
Děkuju moc, aspoň to tedy snad vyznívá tak, jak mělo.
Ony ty osobní povzdechy
Ony ty osobní povzdechy bejvají stejně nejpůsobivější.
Ať je brzy líp...
Díky :)
Díky :)
Drabble jemně a s grácií (to
Drabble jemně a s grácií (to úchvatné sebeovládání) přibližuje závěrečnou poznámku, která vlastně velmi bolestná... Drž se!
Děkuji velmi za havraní
Děkuji velmi za havraní podporu!
Tohle totálně znám. Hrabu se
Tohle totálně znám. Hrabu se z toho doteď. Paní Bingleyové přeju, ať se snaží nemyslet na to, jak by se měla cítit, a jak by věci měly vypadat, protože všechno je to jenom sociální stereotyp. Bude jí líp, když nebude čekat na to, co má být. A s jarem určitě bude ještě líp!
*hugs*