Vox populi
Když kolegu Bohouška na Vinohradské tržnici dobíhala opožděná osoba, z mrtvého úhlu vletěla rovnou mezi zavírající se dveře a dramaticky pronesla cosi o řidiči se sníženou mentální kapacitou, nemohla tušit, že spíše než doběhla, si právě pěkně naběhla.
Bohoušek je totiž velmi ojedinělý typ řidiče. Takový, který nikdy nelení, pokud je pliváno na jeho profesionální čest.
Inu, vstoupil do salónu a dotyčnou dámu pro její hrubé chování vykázal z přepravy.
Dáma pochopitelně vystoupit odmítla.
Bohoušek ale dobře ví, jak funguje princip kolektivní viny.
„Jak si přejete. Tak já dál nepojedu.“
Lidi ji vyhodili dřív, než se stačil vrátit do kabiny.
Salón = prostor pro cestující
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Bohoušek rulez! Povedená
Bohoušek rulez! Povedená historka.
:-))))
Jak to, že po doběhnutí tramvaje měla ještě chuť nadávat?! Nechápu.
Já zach nechápu, kde měla
Já zase nechápu, kde měla náhradní plíce - nevěřím, že na jrdnu vzduchovou nádrž dokázala běžet i mluvit :))
Že jo. Když už jsem nucená
Že jo. Když už jsem nucená běžet, tak jsem obvykle ráda, že se zmůžu na poděkování.
Bohoušek sympaťák. A líbí se
Bohoušek sympaťák. A líbí se mi ten salón. Některé profese mají pro věci související se zákazníky mnohem horší výrazy
Jojo, salon se mi taky líbí.
Jojo, salon se mi taky líbí.
A nikdy mě nenapadlo, že řidič některé dobíhající prostě nevidí, to je zajímavý poznatek.
výbuch smíchu
výbuch smíchu
Kaštani ji vynesli na
Kaštani ji vynesli na kopytech. :D
A měla to.
A měla to.
:D
:D
..
Třeba to dotyčnou poučí :D
:) také často dobíhám, v
:) také často dobíhám, v tramvaji to zatím vždy dopadlo bez přiskřípnutí, jen v autobuse mi párkrát zavřeli dveře přímo před nosem. Zajímalo by mne, pod jakým úhlem mám dobíhat správně?
Mě taky. Jednou jsem dobíhala
Mě taky. Jednou jsem dobíhala v půl dvanácté v noci na Strahově, běžela jsem ze předu a stejně mě asi neviděl.
No, tohle funguje vždycky, co
No, tohle funguje vždycky, co si budem povídat, bližší košile než kabát :)
Mi to dobíhání i zvenčí
Mi to dobíhání i zvenčí trochu štve. Jako malou mě vždycky učili, že když už zní zvukovej signál, nemá se lézt do prostoru dveří. A kolikrát člověk vidí, jak tramvaj piští, ale člověk ještě čtyři metry daleko doufá, že doběhne. A pak je nasr..., že nedoběh, nebo byl skřípnut.
Dobře jí tak. Má jako slušně
Dobře jí tak. Má jako slušně vychovanej cestující nadávat jen v duchu. :D
A patří jí to. Já jsem nikdy
A patří jí to. Já jsem nikdy nepochopil dobíhání čehokoli.
Paní jedna!