Dojdu si pro tebe
Jen si tak hraji a sama nevím, jak moc vážně to míním.
„Hrozně mě to děsí. Všechno tam je tolik známé i neznámé. Zapomenu, abych mohl znovu objevovat. Ztratím, abych mohl znovu nacházet. Odejdu, abych mohl žít. Je tolik věcí, které bych mohl pokazit!“
Láska ho objala, skryla v náručí.
„Chápu tvůj strach. Nedá se to nacvičit. Neexistují zkoušky ani přípravy - bude to jen jednou, rovnou naostro. Ale já budu pořád s tebou.“
„Ale co když zapomenu? Co pak? Jak najdu cestu domů?“
„Zapomeneš, abys mohl znovu objevovat - nejsou to tvá vlastní slova? Není se čeho bát. Když se ztratíš, dojdu si pro tebe.“
A pak se usmál a stvořil nový život.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
<3 Prosím, hraj si dál.
<3 Prosím, hraj si dál.
Budou-li nápady, budu si hrát
Budou-li nápady, budu si hrát moc ráda :)
Tak jo, dojalo mě to. *Jde
Tak jo, dojalo mě to. *Jde nenápadně plakat do polštáře*
:D
:D
Jestli to takhle (skvěle) půjde dál,
tak budu mít většinu tvých povídek v oblíbených... moudré, originální, čtivé, prostě skvělé... omlouvám se, že to čtu od nejnovějších ke starším, ale předtím nějak nebyl čas, tak doháním resty :-)
Začínám se z té chvály
Začínám se z té chvály červenat! Jsem moc ráda, že se Ti drabble líbí a rozhodně není třeba se omlouvat, texty na sebe nijak nenavazují, takže na pořadí čtení nezáleží :)