Noční rozhovory
NESOUTĚŽNÍ!
Předchozí: http://sosaci.net/node/35733
Trochu slavili, u jídla, kterého byl konečně alespoň zdánlivý dostatek, když měl teď Karl vlastní papíry. Mluvili o městě, o lidech v něm. Česťa vzpomínal na školu a rodiče, prostě na časy před válkou. Mluvil s nostalgií a smutkem, ale volně, nic nezamlčoval. Narozdíl od Karla. Ten většinu času mlčel. Na přímé otázky odpovídal vyhýbavě. Česťa brzy pochopil, že jsou věci, na něž by se ptát neměl. Jako Karlova role ve válce. Nebo rodiče. Nikdy o nich nemluvil. Ani o někom, koho by měl rád. A na to se Česťa neptal. Instinktivně totiž věděl, že by se jejich vztah změnil.
Následující: http://sosaci.net/node/36195
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Krasosmutné.
Krasosmutné.
Díky. :)
Díky. :)
:'(
:'(
Nebreč, však oni vždycky
Nebreč, však oni vždycky všechno překonají. :)
Krásný. Nevím, jak to děláš,
Krásný. Nevím, jak to děláš, že píšeš dva tak rozdílné příběhy do jednoho fandomu, ale chci to taky umět.
Děkuju! Je to poměrně těžký,
Děkuju! Je to poměrně těžký, to musím říct, ale strávila jsem přemýšlením nad celkem tak dlouhou dobu, že už to nějak dokážu oddělit. Většinou. :) Určitě by ti to taky šlo, jen jsi to třeba ještě nezkusil.
Aj,
tohle je neveselé, hodně neveselé. Karl asi má o čem mlčet... Ale Česťa je dobrý kamarád.
Jojo, to on je.
Jojo, to on je.
Pěkné drabble
Za mlčením číhá bolest.