Zelené moře
Kdysi dávno ve sladké, dekadentní Francii...
18+
...v přívalu hořkých vod topím své zelení prosáklé tělo. Pronikající kloun mě trhá na kusy noc co noc, boří se do útrob mých prohnilých končetin. Tak sladký kloun. Hltám tu zelenou hořkost plnou mokvajících krás, hořím pro ni, hořím pro něj. Ten rytmus je prudčí a bouřlivější nad všechna zelená moře. Chci se do něj ponořit. Nořím se a topím v hvězdokupách nebe svoje já. Žijeme nocí. Slunce, fialkový démon našich nočních můr, se pouze v neděli smí dotýkat naší alabastrové kůže. Pro zeleného démona bych zabil. Nebo se nechal zabít. Prozatím mě pouze párá. Znovu a znovu. Zelená víla.
absinth
(se vyrábí z pelyňku)
(a tohle je jakože prokletý básník)
(a dost se tam souloží, i když to tam není napsané)
(a já jsem střízlivá)
(fakt)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
*několik expresivních
*několik expresivních citoslovcí*
Wow. Tohle je jako hooodně... Čirá esence prokleté básníkovitosti, řekla bych. Tleskám a srdíčkuji.
A mně fakt nehrabe. :)
A mně fakt nehrabe. :)
Squeeek!
ÓOOO. Krásně napsané. :)
ÓOOO. Krásně napsané. :)
Červenám se!
Červenám se!
Wow! Ach! Ježiši, šup do
Wow! Ach! Ježiši, šup do oblíbených, prostě!
Tuhle opileckou plavbu? Nu
Tuhle opileckou plavbu? Nu dobře. :)
To je nádherný. Do oblíbených
To je nádherný. Do oblíbených
Já velmi děkujeme. :)
Já velmi děkujeme. :)
Výborné.
Výborné.
Díky. :)
Díky. :)
To bylo hodně absintové,
To bylo hodně absintové, působivé :-)
To já ne, to prokletí básníci
To já ne, to prokletí básníci. :)
Velice podmanivé. Taková
Velice podmanivé. Taková esence života pařížské bohémy.
Velmi děkuji.
Velmi děkuji.
Tohle zpracování tématu
Tohle zpracování tématu absinth - prokletý básník nemá chybu! Opravdu proniklé alkoholem, jestli psáno skutečně za střízliva, klobouk dolů (ale možnáš taky už permanentně nasáklá i bez alkoholu :-)))!
Střízlivá už dlouhou dobu,
Střízlivá už dlouhou dobu, akorát to asi stejně dlouhou dobu učím pořád dokola. :-)
No pane jo. To je tak krásně
No pane jo. To je tak krásně dekadentní, až bach se skoro rád rozvzpomněl na své dávné básnění, které tomu tvému nesahá ani po mořské koníky.
Zelení koníci propichují
Zelení koníci propichují svými rozvinutými ocásky zbytky rozpadlého dřeva a vesele se hihňají, až z toho k hladině plují miliardy bublinek.
teda z pozice abstinenta a
teda z pozice abstinenta a člověka s jakýmsi zabedněným despektem k prokletým básníkům: ble. Ale velmi procítěné a uznalé ble.
Tak si mysli, že jsou to
Tak si mysli, že jsou to nějaký kucí od hipíků. :D