Každý dobrý skutek...
Toníček svou práci miloval. Každý den vcházel do výpravny s širokým úsměvem a třebaže se člověk na Pankráci dočkal pozdravu spíše od dveří než od výpravčího, on vždycky zdravil zvučně a zvesela.
Jednou ráno uzřel své jméno na nástěnce. V rubrice K vedoucímu vozovny se dostaví.
„Přišla na mě stížnost, Honzíku?“ tázal se vedoucího zachmuřeně.
„Pochvala, Toníčku, pochvala. Nějaká paní ti vyjádřila díky, že jsi jí otevřel, přestože už jsi odjel ze zastávky.“
„A do prdele. To je za pětistovku, co?“
„Bohužel,“ posteskl si vedoucí soucitně.
Tehdy Toníčkovi šlechetnost zhořkla jako pelyněk.
Od té doby žádné dámy v nesnázích nevidí.
Předpis D 1/2 stanoví, že řidič tramvaje nesmí otevřít dveře pro výstup či nástup cestujících, pokud se vlak nachází mimo prostor k této manipulaci určený, tj. prostor zastávky. Výjimku tvoří pouze nouzové umožnění výstupu v případě mimořádné události.
Ano, máme to opravdu za pětikilo.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Nu, marně se neříká: Pro
Nu, marně se neříká: Pro dobrotu na žebrotu.
á, tohle sjem chtěla napsat
á, tohle sjem chtěla napsat já, přesně ve stejném znění :-)
Teda, to naštve. Si teda paní
Teda, to naštve. Si teda paní mohla nechat pochvalu pro sebe. :))
Chudák Toník.
Chudák Toník.
To je pěkně sprostý, dávat
To je pěkně sprostý, dávat takový předpisy a tajit je před vděčnými pasažéry!
To je pravda, nechvalte
To je pravda, nechvalte šoféry, ať jim neuděláte malér. Něco podobného jako dýška pokladním, kterým potom nesedí kasa a mají taky malér
Aha, takže když mne nějakej
Aha, takže když mne nějakej řidič naštve, mám ho pochválit, píšu si...
No jo, vyhovět se nevyplácí.
No jo, vyhovět se nevyplácí.
Nojo. Za dobrotu na žebrotu.
Nojo. Za dobrotu na žebrotu. Teď aby se člověk bál psát na někoho pochvalu.
Chudák.
Chudák.
Toníčku, Toníčku, ty jsi tak
Toníčku, Toníčku, ty jsi tak hodnej, až seš blbej. Celej já. :D
A jsou alespoň bonusy za
A jsou alespoň bonusy za zavírání před nosem?
Te jak ty lidi, uvnitř, co
Te jak ty lidi, uvnitř, co odmítají pochopit, že řidič ještě neotvírá dveře a snažej se umlátit vystupovací tlačítko. A já za nima stojim a povídám konverzačně: "ještě nejsme v zastávce." Typicky na IPáku.
Toníček to chudák teda odnes, je mi ho líto, takovýho milýho člověka.
Ano, tam to čekání na
Ano, tam to čekání na světlech je pro spoustu cestujících vyloženě frustrující :D
Uf.
Chudák Toníček.
Ty jo, to mi připomnělo, jak
Každý dobrý skutek bude po
Každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán!
Vpravdě smutný příběh.
Vpravdě smutný příběh.