Pjůr Médžik
Praha. Netřeba nic dodávat.
Než vejde do Řetězové, poplácá pan Antonín žebradlo na rameni. Zběžná kontrola. Ne že by měl sklerózu - nakonec, na dvousetletého staříka se ještě celkem drží - ale přece jen, když vaše hlava musí pojmout tolikero informací, máte na kapku roztržitosti nárok.
Město usíná a pod dlažbou funí prastará magie. S půlnocí nabírá sílu a pan Atonín raději přidá do kroku.
Zpoza rohu vytančí bezdomovec. Cupitá na špičkách jako balerína, zpívá jako slavík a hlasitě škytá. Duhově. Bělostné sylfy mu krouží nad hlavou.
Pan Antonín zkoprní. Poplácá tašku znovu. Je děsivě prázdná.
Přenášet lektvar ve flašce od Sklepmistra byl vážně blbej nápad.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
ojojoj, velká chyba, opravdu
ojojoj, velká chyba, opravdu :) skvělé
Děkuju! <3 Letos nějak
Děkuju! <3 Letos nějak nestíhám reagovat.
:D Jsem málem spadla z
:D Jsem málem spadla z postele.
:D Dávej na sebe pozor, ženo!
:D Dávej na sebe pozor, ženo!
:-))
:-))
Opravdu originální. Super
Opravdu originální. Super
:-))))
Ou, to byla ale blbá chyba...:-D
No teda :D
No teda :D
Chcu více příběhů s panem
Chcu více příběhů s panem Antonínem! :)
To jsou věci!
To jsou věci!