15. Cesty k sobě
V minulé kapitole se Lenka za docela zvláštních okolností zasnoubila. Má před svatbou a všechno je v pořádku. Nebo ne?
Lenka ležela v ložnici luxusního prostorného srubu v horách, který pro ně Rolf pronajal na léto. Zatímco on vedle ní klidně oddechoval, ona se usnout pokoušela marně. Netušila proč. Všechno přece bylo v úplném pořádku. Prožívala příjemný pokojný čas před svatbou se svým snoubencem. On trávil dny ve své pracovně, ona na verandě u stojanu. Každý den po skvělé večeři, kterou jim připravila skřítka Tira, šli na malou procházku, pak poseděli s pohárem výborného červeného vína z Kalifornie, toho, které pili i v den zásnub, pomilovali se, Rolf se zeptal, jak se jí to líbilo… a spokojeně usnul. Tak proč ona ne? Proč se každou noc dlouho převaluje beze spánku, s hlavou plnou nejasných, podivně znepokojivých myšlenek?
Pozorovala oknem měsíc, jak se pomalu posouvá po obloze a začala si mimovolně hrát se zásnubním prstenem. Pohlédla na něj. Byl krásný. Rudý drahokam zářil i ve tmě. Stejný kámen dostal od Rolfa i tatínek. Jen nebyl zasazený v prstenu, ale v přívěsku se symbolem relikvií smrti. O podobný táta přišel za války, takže měl z dárku obrovskou radost. Rolf jim oběma kladl na srdce, aby šperky nikdy neodkládali, že mají moc zachovávat majiteli zdraví a klid v duši, ale pouze tehdy, když se dotýkají holé kůže. Neměla důvod mu nevyhovět, prsten opravdu nikdy nesundávala.
Jen… bylo to podivné, ale zdálo se, že jí vadí při práci, i když nebyla schopná říct, čím přesně. Snad že nějak narušoval spojení mezi hlavou, srdcem a rukou. Proto jej při malování odkládala. Sama pro sebe si říkala, že jen proto, aby ten vzácný klenot neumazala od barev.
Rolf o tom nevěděl. Nikdy za ní nechodil, když malovala. A ona si dávala dobrý pozor, aby si prstýnek nikdy nezapomněla navléknout, když verandu opouštěla.
Rolfi měl pravdu, pomyslela si najednou překvapivě ospale. Ten kámen opravdu uklidňuje. Zatímco si s ním pohrávala a sledovala tajemnou, téměř hypnotickou hru fialových plamínků v jeho nitru, zneklidňující myšlenky ji pomalu ale jistě opustily. Až se divila, odkud se vůbec mohly vzít. Všechno přece bylo tak, jak být mělo.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tohle je moc dobře napsaný.
Tohle je moc dobře napsaný. Ovlivnění, které oběť cítí, ale nedokáže si ho skutečně uvědomit.
Díky. Přesně tohle jsem
Díky. Přesně tohle jsem chtěla napsat, takže jsem ráda, že se mi to povedlo.:-)
Ještěže má Lenka to malování,
Ještěže má Lenka to malování, to ji před tím manipulátorem nakonec zachrání, že jo?
Vidíš Lenku dobře. Dík. :-)
Vidíš Lenku dobře. Dík. :-)
Ty jo, jsrm sem zabloudila a
Ty jo, jsrm sem zabloudila a ted abych se dostala na začátek :) Je to pěkné, asi budu muset zjistit vic.
Krásná pochvala. Děkuji! :-)
Krásná pochvala. Děkuji! :-)
No teda, manipulaci přes
No teda, manipulaci přes kameny... Držím Lence palce, ať se netrápí příliš dlouho.
Já jí držím palce taky. Ale
Já jí držím palce taky. Ale mám obavy, že to ještě pár kapitolek bude muset vydržet.
To jsem fakt zvědavá, co
To jsem fakt zvědavá, co tímhle Rolf sleduje. A držím Lence palce, ať se z toho dostane spíš dřív než později.
Já myslím, že tohle není tak
Já myslím, že tohle není tak těžký odhadnout. Chce využít poválečného chaosu a vyšplhat se k moci, a doufá, že se mu to povede přes Lenčina záda. Koneckonců, ona je válečná hrdinka, jedna z nejbližších přátel Harryho Pottera (a jeho přítelkyně), a - válka neválka - neuškodí ani, že je čistokrevná čarodějka.
Ale myslím, že chlapec narazí, nejpozději v momentě, kdy Lenka představí svého nastávajícího svým přátelům. Taková Ginny z něho bude jistě nadšená...
Přidejme ještě tatínka -
Přidejme ještě tatínka - majitele novin. Co na tom, že poněkud obskurních. Mít tisk na své straně, to se uchazeči o post ministra hodí, řekla bych.
Asi máte pravdu. Já to pořád
Asi máte pravdu. Já to pořád beru tak, že Lenku si naprostá většina lidí buď pamatuje jako Střelenku, nebo ji aspoň má za přinejmenším trochu podivínku, a jejího otce jakbysmet, i když samozřejmě jejich role za války v tom bude hrát.. ehm, roli. Moje vyjadřování odchází do věčných lovišť, koukám. :D A šplhat se do ministerský pozice přes záda Xenofilia, kterýho má celá Británie za podivína nadšenýho z muchlorohejch chropotalů, i když stál za války na Harryho straně (víceméně) a povedlo se mu vydat legendární rozhovor s ním, mi prostě nepřijde jako plán hodnej někoho, kdo roky studoval ovlivňování lidí, proto si pořád myslím, že v tom musí být něco víc. :D Ale asi nad tím jenom moc přemýšlím. :)
Jejda, díky za tak hluboké
Jejda, díky za tak hluboké zamyšlení. Ale fakt v tom nic složitějšího opravdu nebude.
Asi tak. Když se šlověk
Asi tak. Když se šlověk rozhlédne (nejen) po naší politické scéně, vidí těch příkladů docela dost.
Trefa do černého. :-)
Trefa do černého. :-)
Řekla bych, že je to celkem
Řekla bych, že je to celkem jasné, ne? Pokud není, je to chyba autorky. Asi se nad tím budu muset zamyslet.
Tak to je opravdu nekalý trik
Tak to je opravdu nekalý trik. :( Chudák Lenka a tatínek.
Nekalý a zřejmě i docela
Nekalý a zřejmě i docela temný.
Tak jsem se pokusila
Tak jsem se pokusila odpovědět se zpožděním jednotlivě na každý komentář, a dopadlo to nějak divně. To je ale zmatek...
No, já bych řekla, že ani v
No, já bych řekla, že ani v posteli Rolf za moc nestojí, když se musí ptát, jak se jí to líbilo ;-)
A to ovlivňování jenpekne hnusné.
Myslím, že jsi Rolfa taky
Myslím, že jsi Rolfa taky pěkně odhadla. ;-)