Jako v hádance
Ty hlasy byly hrozné. Ticho, které se rozhostilo pak, bylo horší.
Rabbi nepromluvil. Jaký bude jeho soud?
Když opatrně trochu zvedla oči, zíralo na ni z chrámové podlahy slovo: cizoložnice
Věděla, že zobrazuje ji, tak jako každý z rozutečeného davu poznal to, které vystihovalo jeho.
Než se však její tváře stihly zabarvit ruměncem, smazal je z písku vítr.
Vzhlédla ještě o kousek výš a setkala se s jeho pohledem.
V odrazu jeho očí se poprvé v životě viděla jinak.
"Neodsuzuji tě. Jdi a už nehřeš."
Čistá.
Tomuhle obrazu, nastavenému tím, kdo to s ní myslel dobře, se rozhodla být věrná.
Zase jednou se nemůžu zbavit dojmu, že už jsem něco podobného někdy napsala...
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Krásně jsi to napsala.
Nevím, zda ještě někde, ale tohle jsi napsala krásně.
Pokud bylo i jinde, tak já to
Pokud bylo i jinde, tak já to nečetla, a proto jsem ráda, že jsem se dostala aspoň k tomuto;)
To je krásné.
To je krásné.
Krásně podané.
Krásně podané.
Velmi jemně a přitom silně
Velmi jemně a přitom silně jsi zpracovala (i když nad tím, co tam Ježíš napsal, si nejrůznější lidé lámali hlavu už staletí...)!
Díky všem :)
Díky všem :)
Co se týče toho, co Ježíš psal po zemi, zvolila jsem interpretaci, která mi je nejbližší. Musím se přiznat, že mě na ní speciálně oslovuje právě to, že by ta slova z prachu smazal vítr... tak jako krev a milost maže naše provinění.
Krásné. Čisté.
Krásné. Čisté.
Tuhle interpretaci neznám,
Tuhle interpretaci neznám, ale líbí se mi, je taková - skutečná. :)
Moc hezky napsáno.