Copak kaktusy, ale pelyněk...
Poloostrov Baja California
Den první
„Páni, to je ale obrovský kaktus! Jak dlouho asi roste?“ dumáme okouzleně.
„A co teprve tenhle. Pojďme se u něj vyfotit, je nádherný,“ jásáme a dereme se k němu trní netrní.
Den třetí
„Jako dobrý, ale mohlo by tu růst i něco jiného, ne?“ rozhlížíme se.
„Tamhle teče řeka, tam musí být něco zelenějšího,“ doufáme… marně.
Den pátý
„Zatracenej připitomělej píchavej prevít! Zničila jsem si o něj kraťasy!“ nadávám.
„Kaktusy! Všude samý kaktusy. Hnus šedozelený,“ prskáme kolektivně.
Den sedmý
„Jsou i u jezera…“ zoufáme si.
„Prosím… cokoli jiného… Třeba pelyněk,“ modlíme se.
Čas změnit lokalitu…
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Nojo, ale zase tequila lepší
Nojo, ale zase tequila lepší absintu. Ehm...
To by klidně mohlo být i s nějakým tím Cimrmanem, jak je to pěkné!
No... ale jo, tequily jsem
No... ale jo, tequily jsem vypila za život určitě víc než absintu, takže mi asi chutná víc :-)
Díky!
Já si tenhle cestopis asi na
Já si tenhle cestopis asi na konci dubna vytisknu a nechám v knihovničce. Je to parádní.
Díky moc!
Díky moc!
Jo, pořád jen mezi trním, to
Jo, pořád jen mezi trním, to nepotěší. Výborné je to.
Děkuji.
Děkuji.
:D :D :D
:D :D :D
:-)
:-)
Když je něčeho moc, je toho
Když je něčeho moc, je toho zkrátka příliš. Všechno se okouká. :)
Přesně tak :-)
Přesně tak :-)
Aneb i okouzlující věci, když
Aneb i okouzlující věci, když je moc, začnou lézt krkem! Hezky realisticky popsáno!
Díky!
Díky!
Pěkné.
Já takhle jednu dobu nesnášela středomořskou vegetaci...
To chápu...
To chápu...