Doma
Nahrazuji téma 11. - Řekni vlkům, že jsem doma.
Známá cesta zarostla kapradím. Sahá mi až po ramena. Je zvláštní se sem vracet. Když jsem tudy šla naposled, bylo mi šest a pamatuju si jen málo.
Mámino varování.
Tíhu košíku.
Pach provlhlého domku, o který už babi neměla sílu pečovat, a taky mokré srsti.
Mívala jsem jméno, ale to si nikdy nikdo nezapamatoval - všichni mi říkali podle té pitomé čepice, co jsem nosívala. Jen já vím, co se tehdy stalo.
Jeho už bohužel nepotkám - možná některého z jeho potomků. Snad předá vzkaz. Řekne vlkům, že jsem doma.
Utáhnu popruhy krosny a srovnám si na hlavě kšiltovku.
Je pochopitelně červená.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je krásně melancholické.
To je krásně melancholické.
Kuju, tak to bylo míněno.:)
Kuju, tak to bylo míněno.:)
Držím palce!
Držím palce!
Karkulka vzkazuje: dík.:)
Karkulka vzkazuje: dík.:)
To se mi moc líbí
To se mi moc líbí
Děkuju moc.<3
Děkuju moc.<3
:) trochu nahořklé, ale je
:) trochu nahořklé, ale je doma, a to je fajn
Jj, takové návraty někdy
Jj, takové návraty někdy bývají.:)
Dospělá Karkule se moc
Dospělá Karkule se moc povedla. Takový nostalgický návrat.
Diky, těší! ❤
Diky, těší! ❤
Velmi povedené. Zajímalo by
Velmi povedené. Zajímalo by mě, co si od toho návratu slibuje. (Pokračování?) :)
Díky.:) Pokračování
Díky.:) Pokračování nevylučuju, snad témata budou přát.
Tahle verze Karkulky se mi
Tahle verze Karkulky se mi líbí moc.
Obdivuju tvou nenápadnou
Obdivuju tvou nenápadnou údernost.
Ustála to, holka. Doufám.
Ty jo
Ty jo