Údiv

Obrázek uživatele Aplír
Drabble: 

"Ahóój, Kvaku," volal Žbluňk.
Nikdo se neozýval.
V domečku nikdo nebyl.
Rozběhl se ke studni.
Tam byla jen převrácená konev.
"Kvakůů," zakřičel.
Naslouchal.
Sluneční paprsky si razily cestu tichem.
"Kde může být?" přemýšlel žabák.
"Tamhle je," zakřičel.

Kvak ležel na zádech, ruce pod hlavou, v puse stéblo trávy. Nic neříkal. Díval se na něho, ale neviděl ho. Oči měl divně lesklé.

"Jejda, nestůněš?" obával se Žbluňk a sáhl kamarádovi na čelo.
Kvak se vymrštil.
"Tys mě vylekal," vyjekl.
"Co je s tebou?" nechápal Žbluňk.
"Nic, jen jsem snil, jak hezké by bylo, kdybys byl můj oddaný sluha," usmál se Kvak.

Komentáře

Obrázek uživatele KattyV

Mnooo, některé sny bych raději neprozrazovala nahlas. :-))))

Obrázek uživatele Faob

:-))) Takhle se zasnít, až vyděsil kamaráda!! Skvělá pointa!

Obrázek uživatele Lee

XD Jé, moji první knižní hrdinové! Super je to a ten závěr je dost ze života. :D

Obrázek uživatele Tora

to musel mít Žbluňk radost :)

Obrázek uživatele Rya

Kvak a Žbluˇk, ty miluju! Pěkné :-)

Obrázek uživatele mamut

Aby ze starosti o kamaráda nebylo strádání, že mu za to nestojí.
Pěkné :)

Obrázek uživatele neviathiel

Jé, to je roztomilé :)

Obrázek uživatele Regi

Tenhle sen snad ani neměl být prozrazen :-)

Obrázek uživatele Arenga

Zajímalo by mne pokračování - aneb jak Kvak zjistil, že mlčeti zlato ;-)

Obrázek uživatele Wolviecat

Ha! Aby to s tou upřímností nepřehnal.

-A A +A