Malé jarní rozjímání
Volně navazuje na http://sosaci.net/node/35007
Tadeáš odzimovává zahradu. Pokolikáté už? Původně s rodiči, později se ženou, co jsou děti, tak sólově. Různé technické detaily se mění, ale stále se pohybuje ve stejných kulisách.
To jej přivádí ke vzpomínkám na nejrůznější sny, které se mu na tomto pozemku honily hlavou. Týkaly se ledasčeho, pracovní kariéry, osobního života, v neposlední řadě i samotné zahrady. Něco se mu povedlo vrchovatě, v něčem zapadl do šedivého průměru. A hlavně se nestal životním ztroskotancem, to se také počítá.
Sluníčko svítí, většina stromů kvete, jaro je prostě čas naděje. A dá-li pánbůh, třeba vyměknuvší Timea sem s ním pustí i děti.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Krásně splněné téma.
Krásně splněné téma.
Velmi děkuji. Tím spíše, že z
Velmi děkuji. Tím spíše, že z jiných stran očekávám komentáře jedovaté, takže aspoň tady kladný.
Hm. Naděje a sny, tolik jsme
Hm. Naděje a sny, tolik jsme toho chtěli a kolik toho máme... Nebýt životní ztroskotanec je nejdůležitější. Mít zázemí a rameno, o které se lze opřít.
Ono vracet se v čase a přemítat, co by, kdyby, je na houby. Vzpomínat na hezké věci, jistě. Rýpat se v tom, co se nepovedlo, nemá cenu.
Líbí se mi, drabble.
Naopak, rýpat se v zahradě
Naopak, rýpat se v zahradě cenu má, aby nesla nějaký užitek, anebo byla prostě jen krásná.
Milé. Aspoň že jaro je čas
Milé. Aspoň že jaro je čas naděje. A snad je z čeho se radovat, už taková fungující zahrada je dobrá věc.
Děkuji i za další komentáře.
Děkuji i za další komentáře.