V údolí růží 20. - Bouřková květina

Obrázek uživatele Profesor
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Bouřka jsme jako děti říkal rozrazilu rezekvítku.

Drabble: 

Je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat.“
Kazatel 3; 4

Po mši svaté opustili poutníci chrám a vydali se znovu do kopců. Kráčeli co noha nohu mine a myšlenky nechávali volně plynout. Na nebi houfovaly první mráčky, ale nikdo si jich nevšímal. Veveruška rozmlouvala se Stopařem. Ministrant se Světcem debatovali nad zamýšlenou trasou. Lovec se usmívala a bylo vidět, že má z prožitého dne radost. Kněz přemítal nad příběhem nešťastného skladatele.
Těžké kapky dopadly z ničeho nic. Rány zabolely na kůži jako od krup.
„Přiznejte se!“ vrčela Lovec. „Kdo z vás utrhl tu bouřkovou kytku?“

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

Drable taky krásně plyne. Bouřková kytka je rozrazil?

Obrázek uživatele Profesor

Vlastně je. Alespoň pro toto drabble. Dopsala jsem vysvětlivku.:-)
Říkávalo se totiž, že když ho utrhneme, tak že bude bouřka. Kéž by to platilo. Alespoň dnes bych si to přála.

Obrázek uživatele Aries

Já jsem to takhle taky slyšela, jen jsem si nebyla jistá, která to je

Obrázek uživatele Profesor

U nás tahle.

Á, bouřka. Taky ji někdy trhám.
Moc hezké, takové svěže přírodní.

Obrázek uživatele Tora

U nás se říkalo totéž. A rozrazil rezekvítek je nádherné jméno, lepší než bouřka.

Obrázek uživatele Faob

A jaké z toho plyne poučení: netrhejte kytky bez rozmýšlení...!

Obrázek uživatele Profesor

Já bych jí zrovna teď nejradši natrhala náruč...

-A A +A