Návrat
NESOUTEŽNÍ bez nároku na bod.
Život rámovaný údery zvonu. Kovový hlas hlásající, že uplynula další půlhodina. Písek tekoucí ve skleněném žaláři. Skřípění pískovce. Rutina. Tradice. Zvyk. Dny šedé jako hladina oceánu.
Tak jako se oceán vzedme bouří, tak hvizt píšťaly třístí šeď o hladinu. Písek mezi střepy. Člun se objevil na obzoru před polednem. Návrat kapitána uvítali, jak se patří. Uznalé výkřiky patřily Ludlowovi. Radost zkalená ztrátou. Připijí si na padlé druhy. Až přijde čas.
Seděli pro ti sobě. Jen oni tři.
„Pánové, přiznejme si, že to bylo fiasko. Na navázání přátelských styků můžeme zapomenout. A do toho se nám tu pohybuje plně vyzbrojený dvojpalubník.“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
skřípe to. To je úžasný, jak
skřípe to. To je úžasný, jak je tam slyšet, že pohoda a uvolnění se rozhodně nekoná
Děkuji.
Děkuji.
njn, mají co dělat teda.
njn, mají co dělat teda.
Hlavně, že je zpátky.
To jo.
To jo.
Řekl bych, že se tomu
Řekl bych, že se tomu střetnutí s tou větší lodí asi nevyhnou...
To se stává.
To se stává.
A je po diplomacii...
A je po diplomacii...
Na řadě je agresivní
Na řadě je agresivní vyjednávání.
Řekl bych, že se schyluje k
Řekl bych, že se schyluje k námořní bitvě...!
Nejspíš.
Nejspíš.