Konec
Předchozí: http://sosaci.net/node/37617
„Rána je jen povrchová."
Aleksandr přikývne. Osahá okolí obvazu. Stoupne si k zrcadlu. „Pokaž meni pravdu,“ řekne a prohlédne si novou černou skvrnku v pravém oku.
„Měl bys na sebe být opatrnější.“
Tabitha si prohlédne jizvy na svých rukách a důkladně je schová pod rukávy. Pomyslí na batoh, který zůstal kdesi na hotelu v Praze. Její a Jimmyho batoh. Musí dojít na policii. Musí vymyslet nějakou věrohodnou historku pro svět.
Musí?
"Pojedu domů."
Vezme stříbrný prsten, promluví s kruhem prázdnoty v něm a podá jej Aleksandrovi. „Až ti bude nejhůř, zavolej mě.“
"Možná jednou," usměje se on. "Za sto let."
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Hezké pouto.
Hezké pouto.
Bude se v budoucnu hodit :)
Bude se v budoucnu hodit :)
Výborné.
Výborné.
Moc díky!
Moc díky!
Skvělé.
Skvělé.
Děkuji :)
Děkuji :)
Vlastně se jí nedivím, že už
Vlastně se jí nedivím, že už to nechce řešit, dál se v tom babrat. Některý věci jsou prostě hnusný až moc..
Přesně
Přesně