Padesátka - Kobovy noční můry - 38

Obrázek uživatele mila_jj
Fandom: 
Úvodní poznámka: 

V kapitole se konečně začnou odpovídat otázky, kterými je příběh přímo nabit. Však už je taky na čase. :)
Varování: Milé děti, v kapitole zazní těžká biologická dezinformace. Tohle Brzdovi nevěřte, utrpěli(y) byste v životě neuvěřitelné zklamání. :D

Kapitola: 

„Simono, prosím, zajdi se nadýchat na zahradu čerstvého vzduchu. Tady to nebude nic pro slabý povahy. Jo, vím, že jsi zdravotní sestra, ale tu nebude potřeba, nejvýš tak havrany – jestli chceš, tak zůstaň, Rejstříku, budeš pak moct oblíznout, co zbyde. Fakt, padej, Simono. My si tu musíme s Brzdou sakva důkladně promluvit.“
Simona popadla tašku a vyšla na zadní zahradu.
Jen za ní zaklaply dveře, ozval se Koba znovu: „Tak a teď si můžeme promluvit mezi chlapy, Jakube Brzdo. A fakt mám na tebe hafo otázek, jen si kujnik vzpomenout, jaké – vlastně, musím si je logicky srovnat.“
„Než si to promyslíš, Kobo, začnu s těmi svými,“ vmísil se do rozhovoru Nevi. „Takže pane autore, vezmu to po řadě: Kde jsem se v tom vězení vzal? Proč jsem měl na hlavě ten pytel, co nešel sundat? Za co mě zavřeli? Proč si na nic nepamatuju? Proč neznám své jméno? Kdo jsou moji rodiče? Proč nic nevím?“
Jakub Brázda se chytil za hlavu už při třetí otázce. „Nech toho, okamžitě toho nech! Nebo ti řeknu pravdu!“
„To právě chci, ať se dozvím cokoliv!“ napřímil se Nevi.
„Tak jo. Tak poslouchej. Přivedl jsem tě do příběhu jen tak.“
„Jen tak?“ sřekli se Koba a Nevi.
„Jen tak, z ničeho nic. Vobyčejnýho blbýho maníka, kterej nemá jméno a nemusí nic vědět, protože na něj čtenář po dvou stránkách zapomene. Protože je tam jen na chvilku. Jako kanónenfutr. Nerozumíš? Jako mukl, kterému má Koba vyrazit zuby a poté způsobit otevřenou tříštivou zlomeninu penisu! Moji čtenáři by to tak chtěli!“
Rejstřík se svalil naznak a válel se po podlaze smíchy, zatímco Nevi se snažil v uvedeném údu nahmatat kost.
„Hade!“ zařval Koba. „Nevi je můj kamarád! Ale jak si řekl, tak to bude, jen si to zkusím na tobě!“
Zvedl pendrek a vší silou švihl Brzdu přes slabiny. Stalo se ale něco divného. Pendrek bez jakéhokoliv odporu prošel Brzdou, kterému ani v nejmenším neublížil, a strhl Kobu s sebou. Ten také proletěl spisovatelem a teď se válel na zemi s vyraženým dechem.
„Kujva, jaktože... jaktože...“ sípal mezi pokusy se nadechnout.
Nevi nasadil hmat, okoukaný od Simony, a vrátil Kobovi dech.
„Kobo, ty trrrdlo, to musíš být tak hrrr? Vždyť ty v tomhle světě nemáš hmotné tělo, a tvůj pendrrrrek taky ne!“ přiskočil ke Kobovi Rejstřík.
„Za tohle ho zabiju i nehmotný!“ zasyčel Koba. „Ale napřed mu položím své otázky! Všechny otázky, které mám!“
„Jen to ne!“ ozvalo se trojhlasně.

Komentáře

Obrázek uživatele wandrika

:D Báječné! Na súvislejší komentár sa asi momentálne nezmôžem :D

Obrázek uživatele mila_jj

Děkuji. :D Doufám, že pánové ještě potěší. :)

Obrázek uživatele neviathiel

Jen to jooo!

Obrázek uživatele mila_jj

No, nejsem si jistá, jestli to opravdu chceme. Koba je Koba. :D

Obrázek uživatele Aveva

To je vůči Kobovi vyloženě kruté! Nedat jeho pendreku hmotnou podstatu, když si mohl tak krásně praštit ;o)
Obrázek uživatele mila_jj

Co není, může být. :D

Obrázek uživatele Tora

No tak popravdě mi trochu odlehlo, kdyby mě přišly zbančit mé postavy , tak jim to nepůjde, jupí! Skvělá kapitola. Chudák Nevi. Ale je pravda že si dokázal sjednat respekt a nenechal se z příběhu vyhodit, takže je už jen kanón, žádný futr.

Obrázek uživatele mila_jj

To máš radost, co? :D
Jo, Nevi se celý přiběh hodně snaží, aby si urval v Kobově konkurenci aspoň kousek prostoru.

Obrázek uživatele Aries

imaginární postavy prostě mají právo na sebeurčení, já to pořád říkám

Obrázek uživatele mila_jj

Že jo? A autor, který s nimi nakládá proti jejich vůli, si pendrekem zaslouží.

Haha, teď se vzteká, a přitom se už těšil na to, jak mu ty zuby povyráží. Bohužel s imaginárními postavami se dá prostě provádět všechno, namrskat je jen tak do děje beze jména a příběhu, nebo je zase z jejich vlastních příběhů vyrvat, a kde se dovolají jakého práva.

Obrázek uživatele mila_jj

No jo, ale to mu to přikázal zlotřilý autor. Tohle je vlastně největší Kobova vzpoura, že na to vyrážení zubů nedošlo Brzdovi navzdory.
No, máš pravdu, autoři jsou zlotřilá cháska. Tak jsem postavám aspoň dovolila možnost zajít si je navštívit. A ještě se budou dít věci, to si pišme (já už to pomalu i píšu).

Ale ono na to nedošlo vlastně právě proto, že se začalo dít to TO, co teprve Kobovi jaksepatří hnulo žlučí. A to ještě nevím, jestli je vina brakového Brzdy nebo spíše jeho nadautorky. Zatím mám dojem, že Kobovi příliš nevadí to, jaký je sám, jako spíš to, že se poslední dobou ten jeho mikrosvět rozbíjí.
Ale aspoň trochu to všechno Kobu zlidštilo, klasifikoval svého kanónfutra jako svého přítele a teď je ochotný se bít za něj, a ne bít do něj.

Obrázek uživatele mila_jj

Tak viny a zásluhy budu ještě rozdávat, mám na to pár dalších kapitol.

Myslím, že jsi Kobu vystihla naprosto přesně - vadí mu hlavně ty změny okolo, i když trochu s tou jeho kobovskou náturou zamávaly k lepšímu (víc od něj nechtějme, s takovými vstupními předpoklady). A díky za moc pěkný komentář.

-A A +A