37 Komlar

Obrázek uživatele Killman
Fandom: 
Kapitola: 

Bylo krásné vyrůstat.
Obklopený přátelskými lidmi. Se všemi potřebami zajištěnými. S rodiči, kteří věnovali svým dětem patřičnou pozornost, ale nezatěžovali je neustálou přítomností.
Krásné sídlo poskytující více než dostatek pohodlí, s vymoženostmi, jaké peníze dokážou dopřát.
Doba poskytující zázemí a jistotu.
Technicky vzato stále zuřila válka. Již mnoho generací se však odehrávala kdesi na jiném kontinentu a dění zde se nedotkla jinak, než že tu a tam někdo narukoval a odjel kamsi daleko.
Rodiče mu říkali Dahi. Byl druhý syn. Jeho výchova nebyla nikdy tak přísná jako bratrova. Na druhou stranu nebyl až tak moc rozmazlován, jako mladší sestra.
Nejhorší věc, co se mu kdy stala, bylo, když spadl z koně, a zmíněné zvíře mu ještě šláplo na poraněnou nohu.
Komplikovaná zlomenina odolávala péči nejlepších léčitelů. Možná by bývalo bylo lepší, kdyby se mu věnoval jen jeden. Výsledkem mnoha různých působení bylo, že sice nepřišel o nohu, což by se stalo nejspíše někomu z chudých poměrů, ale už navždy kulhal.

Zatímco starší bratr nastoupil kariéru v armádě.
Dahiron Komlar cestoval, užíval si života a poznával co mu svět může nabídnout.
Našel při tom svoji vášeň - historii a její zkoumání.
Jenomže pro mladíka z jeho společenské vrstvy se nehodilo, aby do smrti zůstal profesionálním povalečem, a tak jej rodiče přiměli aby si též našel něco, v čem udělá kariéru.
Do armády jej nevzali. Co s vojákem, který kulhá, a navíc se bojí koní?
Nastoupil tedy jako dozorce v nedalekém táboře.
Zde výtah rodinného vlivu a peněz fungoval dobře, a tak se již za rok mohl pyšnit hodností kapitána a vlastním velením.

Stál na vlastních nohách. Sice obklopen pevným lešením, ale to se rozhodl nevnímat.
Myslel si, jak všemu rozumí a všechno ví nejlépe.
Měl smělé plány, jak by šlo vše zlepšit. Naslouchal i myšlenkám z tábora odpůrců táborů a říkal si, co vše by mohl udělat, kdyby měl tu pravomoc.
Mezi tím zdvořile odmítal návrhy různých rádoby nevěst, jež mu rodiče předkládali.
Uplynulo pár let, stal se komandantem.
Bratr na frontě padl.
Sestru rodiče dávno vyženili.
Když se pak otec utopil, stal se pánem rodu a majitelem rozsáhlých majetků.
Konečně pochopil jak to na světě chodí.
Pochopil, že nikdo nestojí o nějaké velké změny.
Přesněji řečeno, nikdo, na kom záleží.
Naučil se mít rád status quo.
Možná i díky tomu se za nedlouho stal velitelem celého tábora.

Usídlil se v přepychové kanceláři a vše co se v táboře jeho nástupem změnilo bylo nejspíše jen jméno na dveřích.
Z rodinných kontaktů mu zbylo dost na to, aby věděl, že dál se v kariéře už těžko někdy dostane, a tak se o to více ponořil do světa, který jej zajímal nejvíce. Do světa pradávných artefaktů, starých záznamů, legend a mýtů. Když se mu časem sbírka rozrostla, napadlo jej přemístit jí do prostor tábora. Měl jí tak při sobě blíže delší dobu. A mohl se jí chlubit podřízeným, případně občasným návštěvám, které byly hodny jeho pozornosti.
Z pohledu některých by se zdálo, že toho velitel vlastně moc nedělá.
Valí se na něj hromada papírování, ale od toho má sbor sekretářů, kteří se jí prokoušou, vše zkontrolují a založí do patřičných složek.
Mimo pozornost zůstává, že to důležité, ty diamanty z té hlušiny, končí na jeho stole. Další zajímavé údaje pak vypadnou ze sumarizačních reportů, které zpracovávají zase jiní úředníci z těch nezajímavých složek.
Největší rozhodnutí jaká takový velitel tábora může udělat tak ve skutečnosti jsou, s kým uzavřít dlouhodobé smlouvy o dodávkách a za jakých podmínek.
Jednu takovou smlouvu například pár měsíců po svém nástupu do funkce uzavřel se společností, jejíž majitel je čirou shodou náhod manželem jeho sestry.
Smlouva, poměrně výhodná pro danou společnost a i pro velitele tábora by v jiných dobách možná vyvolala skandál.
Komlar však dobře ví, jaká míra korupce je tolerovaná, a nikdy nepřekročil mez, kterou by někoho proti sobě popudil, ani nezavdal svým chlebodárcům příčinu chtít se jej zbavit.

Stoje u otevřeného okna, vychutnává si doutník.
Krajina a hory v dáli ... má ten výhled rád.
Krom toho, užívá si kouření, ale nesnáší zahulenou kancelář.
Vrchní asistent sbírá svazek dokumentů ze stolu, kam předtím položil nějaké jiné papíry.
"Co to je tentokrát?"
"Pane, je to pár detailů pro vaše oči. Nejdůležitější je asi report o stoupající spotřebě vody."
"Jak moc je to vážné?"
"Pokud se nemýlím, tak při stávajícím tempu budeme mít za šest let problémy s dodávkami."
"Co je příčinou? Stoupá populace, anebo výroba na farmách?"
"Obojí se drží na stejné úrovni, což by naznačovalo spíše na problém v rozvodech."
"A přitom nikdo nehlásí žádné zatopení? Mohl by někdo odčerpávat naši vodu z venčí?"
"Ani to se nedá vyloučit, ovšem vyžadovalo by to vynaložení značného úsilí. Bylo by prakticky výhodnější získávat tu vodu legálně."
"V tom případě ať se tomu údržba věnuje přednostně."
"Zařídím to, můžete se spolehnout."
Nechaje okno otevřené, sedá si do svého křesla, doutník přitom odkládá do držáku v podobě slona se dvěma choboty.
Letmo prohlíží donesené papíry.
Asistent stále stojí před stolem.
"Máte ještě něco?"
"Jak jste chtěl, nedal jsem do záznamů vaše nedávné personální změny."
"Velmi dobře. Nějaké odezvy?"
"Trocha brblání, ale v zásadě jsou všichni spokojeni, když se doslechli o těch prémiích."
"A co komandanti?"
"Těm jsem nic neřekl."
"A sami se neptali?"
"Mně ne."
"No tak to bude vše, můžete jít."
Asistent však místo toho, aby sklapl podpatky a odpoklonkoval se, zůstal stát. Mírně nervózně se rozhlédl, asi aby se ujistil, že nikdo další neposlouchá:
"Promiňte mi mou drzost pane, ale já to nechápu..."
"Jen klidně pokračujte, když už jste se osmělil."
"Proč ho necháte postupovat v tom, co dělá? Myslím toho Zayra. Můžete jej vyhodit, degradovat, cokoli. Proč ho nerozmáčknete jako švába?"
"Jako švába? Aby to křuplo?" usmál se, "nenechte se přerušovat, jen dál."
"Když víte, že proti vám spřádá plány, a že prakticky záměrně podněcuje revoltu ubytovaných, namísto aby zasáhl, měl byste zasáhnout vy. Nikdo by přece nemohl proti tomu namítnout ani popel. Můžete odvolat kohokoli, a nikdo do toho nemá co mluvit. V tomto případě máte navíc i zřejmý důvod. Chcete to nechat dojít až k povstání? Vždyť hrozí, že místní posádku přemůžou, mohli by dokonce utéct ven!"
"Inu, sice vám do toho nic není, ale že jste to vy. Jde o to, že Zayro možná není jediný hlupák s podobným nápadem. Pokud ho teď odvolám, další si řeknou, že musí být opatrnější, anebo že zatímco Zayro byl hlupák, oni jsou přeci chytřejší. No a já budu muset řešit co půl roku něco podobného. Prostě je lepší, aby to křuplo. Ukázat všem názorný příklad, kudy cesta nevede. A jestli přitom padne pár dozorců a uteče pár ubytovaných?"
Jednou z dovedností dobrého asistenta je poznat řečnickou otázku. Velitel Komlar má dobrého vrchního asistenta...

Komentáře

Obrázek uživatele Tora

Hm, plány v plánech... Uvidíme, komu se poštěstí dovést je do konce.

Obrázek uživatele Killman

Všichni něco plánují, ale jaký bude výsledek?

Obrázek uživatele gleti

aby mu to nepřerostlo přes hlavu

Obrázek uživatele Killman

No uvidíme :)

Obrázek uživatele mila_jj

Tak už i ti nejvyšší vědí, hm... to je výhoda, že se hned podívám dál. :)

Obrázek uživatele Killman

Každý něco ví a něco ne. Jaký bude výsledek?

-A A +A