Skryté město - kapitola 43

Obrázek uživatele Larim
Fandom: 
Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Další část je tu pro vás.

hudba doporučená ke čtení: https://www.youtube.com/watch?v=2V-KLn_PgQg

Kapitola: 

Měl by pospíchat, protože Rolla nikdo jiný nedožene. Měl by vstát a zjistit, kam měl namířeno. Ne se tady válet a odpočívat. Na druhou stranu mu ale jeho tělo vypovědělo poslušnost a za tohle nečekané zastavení byl nesmírně rád. Zvlášť když se o sebe nemusel starat sám.

Místnost, ve které ležel na posteli, zakrytou starým přehozem, aby ji nezadělal bordelem ze stoky, byla malá, chudá a téměř prázdná. Kromě postele spatřil Koba proti sobě malou skříňku s několika šuplíky, naprasklé zrcadlo na stěně a obrázek modrého Draka s úryvkem z Lahanovy knihy, který však na dálku nedokázal přečíst. Očekával, že tam bude tradiční nápis, aby se lidé starali o potřebné a hleděli si svých hostů. A že kouzlo domova je tvořeno dobrými skutky.

Bláboly. Ale zdejší obyvatelka se jimi překvapivě řídila, za což mohl být nyní rád. Dívka se mu představila jako Balea, muselo jí být něco přes dvacet. V domku žila podle všeho sama, bez manžela či dítěte. Když ho doprovázela skrz první místnost do ložnice, spatřil její malou dílničku, kde vyráběla dřevěné a pletené hračky pro děti. Její jediná obživa.

Natrefila na Kobu cestou na trh, a jelikož je ještě mladá a blbá (jak si pomyslel sám Koba), pomohla mu vstát a vzala ho k sobě domů, aby ho ošetřila. On ani necekl, protože měl co dělat, aby sunul jednu nohu před druhou. Bolest ho donutila mlčet. Jak mohla podobná duše přežívat v tomhle prostředí a pomáhat cizincům? To se ještě nikdy nespálila? On sám by si domů nedokázal přivést někoho cizího… a tady se jednalo o křehkou dívku, která vůbec nepřemýšlela nad tím, že by jí dotyčný mohl něco udělat. Ošklivá nebyla, o důvod víc, proč pokoušet štěstěnu.

Když ho Balea dostala na postel, doběhla pro mísu s čistou vodou a kusem hadru z něj pomalu smývala vše, co se na něj nalepilo cestou z vily. Výkaly, kameny, odpadky, krev. Hlavně jeho vlastní krev.

Když měl základní očistu za sebou, zasypala mu všechny oděrky a rány jakýmsi bílým práškem. Neřekla mu, co to je – a on se v tu chvíli ani neptal. Jen uvolněně ležel se zavřenýma očima a cítil, jak z něj všechno padá. Jeho tělo se postupně uklidňovalo.

Netušil, kolik času uteklo, když se dívka objevila znovu s menší miskou a hadříkem. Posadila se vedle něj na kraj postele a odhrnula stranou oblečení, které zakrývalo rány. Koba ji jen mlčky pozoroval. Stejně jako předtím prášek, i nyní nanášela na jeho tělo cosi neznámého – hmotu, která byla lepivá a trochu tekutá… silně zapáchající hnědá břečka. Jenže neprotestoval a doufal, že Balea ví, co dělá. Asi kvůli němu dneska vynechala prodej na trhu.

„Jen tiše ležte, kala by měla bolest zmírnit. Jesli ucejtíte teplo, znamená to, že začala působit.“

„Nemůžu…,“ vyhrkl potichu, „nemůžu se tady dlouho zdržovat. Moc vám děkuju za pomoc, ale potřebuju urychleně… někoho sehnat.“

„Viděl ste v poslední době svoje tělo? Vypadáte, jako kdybyste utek‘ vodněkud z jatek. Co se vám stalo? Draci při vás dneska asi nestáli, co?“

„To by bylo na dlouho. Tady jde o život, potřebuju dohonit jednoho chlapa. Ste moc hodná, že tady na mě patláte tenhle…sajrajt, to jó, ale pokud ho nechytim, je možný, že dojde k několika vraždám.“

Dívka se na Kobu podivně zadívala, ale po chvíli pokračovala v nanášení léku. Už teď Koba pociťoval příjemné teplo, které se začalo rozlézat v místech, kde kala působila

„Vy ste nějakej strážnej? Nevypadáte na to.“

Koba se musel usmát. „Něco takovýho. Ještě jednou moc děkuju, slečno, ale jakmile s tímhle skončíte, budu se muset poroučet. Nebojte, nehodlám vám bejt dlužnej. Vsadím se, že vám bude dnešní vejdělek chybět… viděl jsem ty tretky vedle v místnosti. Tím se živíte?“

„Tím se živím, ano. Všechno tam je na prodej, hračky vyrábím většinou přes noc. Ale že by se toho na trhu dost prodalo? Dneska bych určitě moc nevydělala. V tomhle počasí... a žádnej svátek nablízku, aby se rodiče plácli přes kapsu. Zase o tolik nejde.“

„Ale stejně,“ zabrblal Koba a sykl, když se ho dívka dotkla v místech, kde měl s největší pravděpodobností nalomená žebra.

„Ležte klidně, s timhle vám teď asi nepomůžu, ale celkově to tělo uklidní a dostane do něj potřebnou energii. Nechejte to působit a pak už je to na vás, přemlouvat vás nebudu. Když zacejtíte, že vám nedělá problém chodit, tak sem byla s kalou úspěšná.“

„Fajn.“

Komentáře

Obrázek uživatele Tora

V té dívce je zřejmě víc, než je na první pohled poznat, jinak by asi fakt sama v takovém městě dlouho nepřežila. No a příště se uvidí, jestli bude schopný jít dál.

Obrázek uživatele Aries

No páni, takovou romantiku jsem nečekala. Pěkný

Obrázek uživatele Killman

Tak to má Koba dobrý. Uzdraví se a s Rollem se to třeba vyřeší nějak bez něj.

Obrázek uživatele neviathiel

Na tu holku bych si dala pozor. Vypadá to, že řemeslo je jen zástěrka.

-A A +A