V nemocničním pokoji
NESOUTĚŽNÍ
Předchozí část: http://sosaci.net/node/40059
Tomáš s Jirkou stáli v nemocnici na chodbě a dodávali si odvahu vstoupit do pokoje.
„Pojďte dovnitř, rád vás uslyší,“ ozval se Mirkův hlas zpoza pootevřených dveří.
„Jak je na tom?“ zeptal se Jirka a zadíval se na Filipovo tělo.
„Pořád ho udržují v umělém spánku. Ty hadičky mu do těla vpravují léky,“ povzdechl si Mirek. „Mám pocit, jako by s každou kapkou léku, které tělo přijme, ty hadičky vysály část Filipovo mysli. Místo myšlenek se mu teď hlavou honí jen nesmyslné obrazy.“
„On to zvládne,“ utěšoval Tomáš Mirka.
„Mám strach,“ zašeptal Mirek. „Něco mi říká, že to nedopadne dobře.“
Pro Mirka jsou sosáky vysávajícími Filipovo mysl právě hadičky, co by mu měly pomáhat.
Ještě štěstí, že tato série je nesoutěžní. Nějak mám pocit, že by mi to asi neprošlo...
Další část: http://sosaci.net/node/40367
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je tedy zlověstné.
To je tedy zlověstné.
Ráda bych slíbila, že už budu
Ráda bych slíbila, že už budu hodná... Ale takhle, budu se snažit nebýt úplná mrcha...
Nálada je docela tísnivá.
Nálada je docela tísnivá.
Nedávno jsem si říkala,
Nedávno jsem si říkala, jestli ještě umím napsat něco veselého.
Fandom se mi velmi zamlouvá,
Fandom se mi velmi zamlouvá, obraz lékařských hadiček, co sice uzdravují tělo, ale zároveň vysávají duši (mysl), je výborný!
Děkuji. Sice si říkám, že
Děkuji. Sice si říkám, že bych na ty postavy (navíc, když jsou zapůjčené) mohla být hodná. Ale copak já za to mohu? To téma rozhoduje o tom, kam se bude příběh ubírat.
Já ti ty postavy prostě
Já ti ty postavy prostě přestanu půjčovat!
Kdybys mi je nepůjčila, tak
Kdybys mi je nepůjčila, tak by nebyl Krápník! A to by přeci byla děsná škoda...
Ale stačí říct a svět Lovců opustím