Kdo nepracuje
nesoutěžní
Byl tu návrh na drabble mimo sérii z jednoho z našich fandomových karanténních domů, ale já přece jen raději, když trpí postavy i čtenáři.
Vítejte ve světě odpudivých paralel s historií.
Dřevěným barákem plným patrových paland profukuje vítr.
Trestanci se choulí pod dekami, zmoženi prací spí. Občas se některý ve spánku ožene, něco zamumlá, okřídlená tečka se prudce vznese, ale za chvíli se zase usadí na jiném kavalci, jiné kůži, jiném krmení a spokojeně zabziká. Ne že by to přes chrápání šlo slyšet.
Dřevěným barákem profukuje vítr, ale pořád je tu líp než v barabizně na konci tábora. Tam nejsou ani postele. Jen deka pro každého, jednu pod sebe, druhou nad nás, stul se, jak se dá, stejně tu umřeme.
Epidemie si razí cestu táborem, a kdo nepracuje, proč by žil.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Ufff. Dneska to tedy vůbec
Ufff. Dneska to tedy vůbec není lehké čtení. (Za chvíli budu deku asi potřebovat já.) Ale napsané je to samozřejmě skvěle, o tom žádná!
jak říkáš
jak říkáš
Díky oběma. Dost jsem se
Díky oběma. Dost jsem se držela zkrátka a stejně to bolí.
Ale někdy je toho utrpení až
Ale někdy je toho utrpení až moc :o(
Jo.
Jo.
Já jsem pro každé utrpení,
Já jsem pro každé utrpení, ale pro tohle ne, dej sem něco sluníčkového :D
Vy čtenáři nevíte, co byste
Vy čtenáři nevíte, co byste chtěli... :)
Já nějak vůbec nevím, co
Já nějak vůbec nevím, co napsat. Je to bezesporu skvěle napsané, a zároveň tak strašně nechutné, šílené... Chce se říct nereálné a přitom je to paralela skutečné historie... Brr
To je na tomhle psaní
To je na tomhle psaní nejhorší, když si pro ně začnu dohledávat reálnou historii. Děkuju za komentář.
Děs a smutek na mě z toho
Děs a smutek na mě z toho dýchá... je to až příliš povědomé
Díky moc.
Díky moc.
Brrr. To je fakt hodně říživé
Brrr. To je fakt hodně říživé drabble, ale moc dobře napsané.
Díky, díky.
Díky, díky.