Mávnutí sovích křídel
Je to už tři a půl roku, kdy se můj svět otočil vzhůru nohama.
Mlhovina
Neznámé i známé. Do dneška nemám všechny dílky mozaiky poskládané a na radu pana doktora je ani nehledám.
Občas ale některý střípek sám vyplave a já pak děkuji všem svým Strážným andělům.
"Tak panna nebo orel?" zeptá se Azrael
"Ne, to ne, nebudeme házet mincí." ohradil se Anděl strážný.
"Proč ne. Stejně už je na pokraji sil. Tak proč si nevsadit. Teď snad už jen jak, protože to bude nejspíš za chvilku." jízlivě se zasmál Azrael.
"To nedovolím!" vykřikl Anděl strážný a kouzlem nechal minci zmizet.
Nad autem mávla křídly sova. Žena zastavila. "Miláčku, sova! Viděls?" otočila se k prázdnému sedadlu vedle sebe.
Naštěstí zastavila.
O dva metry dál byl spád.
Vystoupila z auta a nechápavě se rozhlédla. "Kde to jsem?"
"Tohle už příště nedělej." zavrčel Azrael a mávl křídly do tmy.
Vážím si každé chvilky, každého okamžiku který jsem dostala, krásného i hořkého. Všechno je to můj život.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tak já to dám do oblíbených
Tak já to dám do oblíbených
Uf... velmi silné!
Uf... velmi silné!
Těžko se komentuje tak
Těžko se komentuje tak neuvěřitelný a silný zážitek, zvláště když čtenář vidí a čte, kolik Jsi z něho načerpala. Nakonec žádná fantasy nemá na skutečnost.
Oh...
Přečetla jsem si to i s tím souvisejícím drabblem. U toho jsem se rozbrečela. Je tak výborně napsané, že člověku se "tam" chce taky zůstat... a pak ho nenápadná věta lékařů vrátí na zem, že ne, fakt nechce. Takový zážitek! Držím moc pěsti, ať se ti takové věci už vyhýbají.
Neviem, čo napísať, ostala
Neviem, čo napísať, ostala som úplne bez slov. Pošlem ti radšej kachničku, dobre?
Hu.
Hu.
To je silné. Je dobře, že jsi
To je silné. Je dobře, že jsi tu zůstala s námi :-)
to až mráz přejde po zádech,
to až mráz přejde po zádech, úžasné drabble, taková síla ve sto slovech... jsem ráda, že jsi se vrátila, opravdu.
Poděkování
Děkuji Vám všem - najednou a společně. Hodně pro mne znamenají Vaše slova.
Tohle povídání mělo svůj začátek před několika léty.
Tohle povídání ale mělo svůj osud i den před tím, než jsem jej psala.
Nemohla jsem celou noc usnout. Hlavou se vířily myšlenky co by, kdyby. Myšlenky na Zachiho, který u mne každou noc spával, dokud jsem se nadala dohromady, a pak odešel tam - daroval mi svých zbývajících osm kočičích životů.
A na druhý den, po bezesné noci, přišlo tohle téma - jako katarze, jako uvolnění mého vnitřního napětí.
Děkuji tedy i člověku, který jej vyslal do světa.
Velmi silné. Nemám slov.
Velmi silné. Nemám slov.
Silný zážitek jsi
Silný zážitek jsi bezprostředně přžedala. Takže mne to sevřelo, jako kdybych v tom autě byla s Tebou. Napsala jsi to skvěle a jsem moc ráda, že to takhle dopadlo.
Děkuji
Děkuji
Myslím, že tohle psaní mi konečně pomohlo usmířit svou hlavu se situací, kterou nebudu moci nikdy mít plně pod kontrolou.
Tedy - usmíření