Kouzlo okamžiku

Obrázek uživatele Tess
Drabble: 

Sýkorova skupina jsou řidiči. Přijíždí s malým autem, odjíždí s cisternami, náklaďáky...
Občas ale najdou i něco menšího.
Přeměnění si nic nepamatují. Jejich mozky ne. Jejich těla... to je jiné.
Raubíř seděl na obrubníku a divně se kýval. V ruce pevně svíral malou krabičku a široce se usmíval.
„Jsi v pořádku, člověče?“ zeptal se ho opatrně Myšák. S Raubířem nikdy nevíte.
„Cože? Jasně... sedej,“ ukázal mu Raubíř.
„Proč?“
„Sedni. Hele!“
Zmáčkl tlačítko na krabičce.
Cvak!
„Na!“
Vytáhl si z jednoho ucha pecku a podal ji Myšákovi.
Ruce si pamatovaly, jak se nasazuje.
„Tuhle mám nejradši.“
Cvak!
Hey, Jude...

Pamatují si.

Závěrečná poznámka: 

Komentáře

Obrázek uživatele Jeřabina

Ach, spojeni hudbou! Moc hezké, ačkoliv trochu smutné.

Obrázek uživatele Tess

Děkuju. Mně to právě přijde takové... hezké.

Obrázek uživatele Tora

to je smutné, moc

Obrázek uživatele Tess

Jako autor tam ten smutek nevidím, takže je to pro mě zajímavý postřeh.

Obrázek uživatele Killman

Hudba rozděluje i spojuje...

Obrázek uživatele Tess

Jojo.

Obrázek uživatele Zuzka

To je zajímavý, že se udrží svalová paměť :)

Obrázek uživatele Tess

Kazeťák! :D

Obrázek uživatele Elluška

A další zajímavý střípek. A dojemný taky.

Obrázek uživatele Tess

Díky.
Možná... trošku.

Představ si takový ten smutný, soucitný zvuk...
A je to logický, svalová paměť prostě vydrží všechno.

Ach jo... dala bych jim buchtu, korunu a poslal je do kina...

Obrázek uživatele Tess

Buchtu jim seberu (se zabavuje), korunu nechám.

Dám jim další... :)

Obrázek uživatele Zuzka

Bacha na to, skončíš s přežraným pašerákem.

a) to neexistuje
b) aspoň se dostane na ty ubohé, hladové klo... nelidi? protože moje zásoba buchet je nekonečná

Obrázek uživatele Zuzka

:)))
V tom případě se řadím do fronty :)

-A A +A