Problémový žák

Učitelka Whiteová vlastnila obdivuhodný charakter, pravidelně chodící pět metrů napřed, nutící všechny v okolí aby se posadili rovně a vyplivli tu zatracenou žvýkačku.
Tedy, většinou.

Byl tu malý problém, se kterým se potýkala.
Ten chlapec.
Chodil vždy slušně oblečen, ikdyž občas spával na hodinách. Poté, co se vytasil s výmluvou o nočním pronásledování, už se víckrát neptala.
Na hodiny zeměpisu měl sklony chodit ve výstředních kostýmech. A co bylo nejhorší – vždycky věděl správnou odpověď.

Ale jednou ho dostat musím… pomyslela si a zamířila k jeho lavici.
Prásk!
Vedle chlapcovi spící hlavy dopadla ruka.
„Třeme-li ebonitovou tyč liščím ohonem, žáku Cartere?!“