Sladká kořist

pozn. aut.: Další ze série Jasná AU. :)

Parmenión, Ptolemaios a Héfaistión vstoupili do Dáreiova stanu. Vyřezávané lůžko, zlaté svícny, hedvábí, vůně parfémů a nejjemnější koberce. Užasle se rozhlíželi.
„Tuhle postel budu požadovat jako kořist,“ poznamenal Parmenión.
„Takhle žije král,“ řekl Héfaistión zasněně.
„Člověk má chuť si to všechno přivlastnit,“ dodal Ptolemaios.
„Je to Alexandrova kořist,“ připomněl Héfaistión. „Přece bys neobral svého krále.“
Ptolemaios přistoupil ke stolku. Na něm ležela krabička vykládaná perletí. Otevřel ji.
„Perská cukrátka,“ řekl. „Prý zalepí pusu na celý den, ale jsou výborná.“
„Zbyly tři,“ dodal Parmenión, jakoby to hovořilo za vše.

Do stanu vstoupil Alexandr.
„Pojďme, musíme promluvit s vojáky.“
„Hm?“
„Hm!“
„Hm?!“