Kousek nebe
Můj osobní náhled do hlavy malého hobitka.
Potřebovala bych betu, čili se omlouvám za chyby :-)
Horký kámen tlačí do zad. Na krku ... nebo možná v duši mě tíží chladný kov. Oči pálí, nohy hnisají z otevřených ran, prsty už ani nedokážu hýbat a nikdo netuší, jak se cítím. Chtěl bych vytlačit alespoň jedinou slzu. Není odkud. Chtěl bych řvát, ale nevím jak.
Mám naložit co nejlépe s tím, co mi osud připravil. Ale já nechci!
Každý den je horší a mám pocit, že pokud si ho nenasadím, pokud se naše duše nespojí...
Proč si každý myslí, že to tak není? Kde najít odpověď?
Tak rád bych viděl jen maličkatý blankytně modrý kousek nebe v Kraji.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Povedené. :)
Povedené. :)
Jako vždy- vypocené :-)
Jako vždy- vypocené :-)
Velmi povedené, akorát Kraj
Velmi povedené, akorát Kraj by měl být asi s velkým K (ale tu už opravdu rýpu, pardon).
:-)Děkuji, nepostřehla jsem.
:-)Děkuji, nepostřehla jsem.
Normálně jsi mě dojala. Ale
Normálně jsi mě dojala. Ale brutálně! Hrozně moc moc. Fňuk.
Chudák hobitek. Pěkné.
Chudák hobitek. Pěkné.
<3
<3
Moc děkuji. Krásné, že si to
Moc děkuji. Krásné, že si to někdo přečte i teĎ v květnu :-)
To je povedené a působivé
To je povedené a působivé drabble. káč
Díky :-)
Díky :-)
Skvěle napsané, strašně
Skvěle napsané, strašně smutné.
Děkuji za hodnocení,také jsem
Děkuji za hodnocení,také jsem se při psaní dojala.