Vzkříšení
Tak třeba tohle...
„Tohle má být konec? Léta bojů, a za všechno smrt?!“
Mrtvý hrdina se zuřivě vyplazil přes poslední bílou stránku z knihy ven.
„Odrovnala mě jenom proto, že jsem byl vedlejší postava! Ten hlavní si bude klidně chodit světem! Káča pitomá, krvelačná!“
Vzlétl do noci, lehký jako myšlenka, jak polibek na víčka.
Tiše šeptal do spících uší.
Dej mi nový život!
Těla se neklidně zmítala na lůžkách.
Vzkřis mě!
Oči se otvíraly do tmy.
Napiš mě!
Autoři fanfiction zmámeně položili prsty na klávesnice.
Příběhy ožily.
A on s nimi.
Kdyby věděl, s kým vším bude donucen ulehnout, zůstal by raději mrtvý.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
jojo, to je moc dobrý :-)
jojo, to je moc dobrý :-)
děkuji! :-)
děkuji! :-)
Sedí, sedí. :) Milé.
Sedí, sedí. :) Milé.
Díky! :-)
Díky! :-)
To je tedy drsné. Ale skvěle
To je tedy drsné. Ale skvěle napsané.
Děkuji! :-)
Děkuji! :-)
Jo! To je to výborné
Jo! To je to výborné smutnovtipně pravdivé! :)
Kač, káč. :)
Děkuji:-)
Děkuji:-)
To je moc hezké drabble. káč
To je moc hezké drabble. káč
Chudák hrdina :) Pamatuju si
Chudák hrdina :) Pamatuju si i z prvního přečtení, povedené!
Poněkud dezorientované poděkování
Milá Ryo,
omlouvám se, že ti to píšu zrovna sem, k úplně jiné povídce, ale zjistila jsem, že ti to nějak nemám kam jinam napsat. :D Na starých sosácích účet nemám a na Budči, kde jsem ji četla, se nějak zdráhají mi ho založit :)
.. Ale já ti za Vlaštovku z Ebbakenu vážně chtěla poděkovat, protože ta povídka mi strašně moc dala. Vzpomínám si, že jsem na ni koukala už tehdy, když se v rámci dobročinnosti objevila poprvé; ale tehdy jsem v Budči plavala ještě mnohem víc než dneska, a tak jsem ji odložila. A tak nějak si myslím, že jsem se k ní měla dostat až dnes. Pomohla mi, když jsem to potřebovala. Svým způsobem si trochu urovnat myšlenky v hlavě, začít se na některé věci dívat trochu jinak - a tak. Matyáš mi byl celou dobu (četla jsem ji několik dní) hrozně blízký, nejspíš proto, že to bylo celé tak nádherně ze života - protože spoustu z těch věcí jsem si, třebaže v jiných formách, zažila taky, a tak jsem cítila celou dobu až do konce s ním. Plánovala jsem si, kolik ti toho k tomu napíšu.. ale víš co, takhle to asi stačí. Jen abys věděla, že to je asi jeden z nejinspirativnějších, nejkrásnějších, nejširších a nejmoudřejších příběhů, co jsem kdy četla. A nejen proto, že byl ve správnou dobu na správném místě. Děkuju :)
Ahoj, velice se omlouvám,
Ahoj, velice se omlouvám, spadla jsi do spamu. Už jsem tě odblokovala a mělo by ti to fungovat. Obecně pro Budeč platí, že všechno je možné, jen je někdy potřeba zařvat :-)
Děkuju moc! :) To se nic
Děkuju moc! :) To se nic neděje, já jen nerada řvu, raději si počkám a melu břehy. ;)
Já jsem teď hrozně dojatá a
Já jsem teď hrozně dojatá a strašně moc děkuju. Už jsem na tu povídku skoro zapomněla, ale pamatuju si, jak hezky se psala. Jsem ráda, že má co říct. Jsem ráda, že ti stálo za to mi to napsat. Děkuju z celého srdce.