Romantický návrat do současnosti

Protože se mi ani nechce znovu vkládat už zveřejněnou věc ani bych nevěděla, co vybrat, přihodím něco jiného, co pro mě rozhodně zvláštní význam má, protože jsem si tak splnila hned dvě přání. Přála jsem si napsat na Jméno růže už také něco, v čem by bylo alespoň trochu krásy. Dále mi bylo zpětně líto, že mě u tématu Olověné kruhy nenapadly kostelní vitráže. Myšlenka si nedala pokoj a nakonec jsem tak aspoň mohla uzavřít svůj neromantický výlet do světa Ecova románu: http://sosaci.net/node/12170
Poznámka: Lézt za bílého dne do areálu opatství je jistě šílenství, ale věřte, že praštěná bych na to byla dost. Tedy - aspoň když bych věděla, že se za chvíli stejně přemístím domů. Ale nahnáno jsem samozřejmě měla až až.